Jedenáct let, dlouhá doba pro pozemšťana, ale ne pro hvězdu. Asi bych se měla představit. Mé jméno je Galaxy, je mi sto dvacet pět hvězdných let (to je něco málo přes 15 let) a jsem jedna ze ztracených hvězd. Ve svých 37 hvězdných letech jsem přišla o svého svěřence. Byla jsem tehdy ještě mladá a neopatrná a ona spadla do propasti. O chvíli později ji našli mrtvou a to byl můj začátek pobytu v tomhle vězení. Nedaleko je další ztracená hvězda a tak si spolu občas povídáme. Jmenuje se Meteora a má dlouhé černé vlasy a šedivé šaty. Jako všechny ostatní hvězdy, ať už ztracené nebo volné, má bosé nohy. Má průsvitná šedo-černá křídla. Je jí dvě stě dvacet čtyři. O svého svěřence přišla ve svých 56 hvězdných letech (v 7 letech lidských) a ve vězení je už 21 let. Docela dlouho na její povahu, je totiž opravdu hodně netrpělivá. Moc bych chtěla požádat nejvyšší hvězdy o jeden den na planetě Zemi a zkusit najít člověka bez své hvězdy. Jeden den, dvacet čtyři hodin, tisíc čtyři sta čtyřicet minut. Hodně a zároveň málo času na to, abych se zamilovala.....
Vítám vás u mé první knihy, kterou jsem se rozhodla publikovat. Hodně jsem si psala pro sebe a když to četla kamarádka, řekla mi, abych to publikovala, že je to prý super. Nečekám žádný úspěch a popravdě pochybuji o nějakém přečtení. Přesto jsem ale tuto knihu publikovala a doufám, že si to někdo přečte a bude se mu to líbit.
Blue🌟🌠
YOU ARE READING
Trapped in Space
FantasyMé jméno je Galaxy, do češtiny by jste toto jméno přeložili jako Galaxie. Jsem už jedenáct let zavřená ve zlaté kulaté kleci ve které není nic. Nejsem člověk, nepotřebuji kyslík, vodu a jídlo. Já jsem hvězda, zapomenutá hvězda. Každá hvězda má svého...
