Harry Potter a Alternativy nenávisti

49. Čas na to být otevřený

*****

Severus svého synovce celou hodinu a půl pozoroval. Všimnul si, jak při čtení jeho poznámek pookřál a přesně tím mohl sledovat, jak si v testu vede. Pořád něco psal, takže doufal, že po dnešním testu by se Harryho nálada ohledně Lektvarů mohla trochu spravit.

Včerejšek ho neskutečně zaskočil. Už dlouho ho nikdo takhle nedostal – jestli vůbec kdy někdo. Rozhodně se kvůli němu nikdy nikdo neplahočil hodiny v kuchyni, jen aby ho potěšil. A Severus včera zjistil, jak moc asi pro Harryho znamená. Pochopitelně v tom byla i rivalita s jeho kmotřencem, ale i to vypovídalo o tom, jak moc Harrymu záleží na tom, jak ho Severus bere. Sám tvrdil, že je to otázka života a smrti. Opravdu pro něj bylo tolik důležité, aby pro Severuse znamenal víc než Draco? Proč něco takového vůbec chtěl? Zrovna od něj?

A kde ho ksakru mohlo napadnout, že zrovna Draco by měl na tom pomyslném prvním místě být? Protože Severus se po smrti Lily snažil, aby na něm už nikdy nikdo nebyl. Alespoň do doby, než bude Voldemort poražen. Protože v úloze, jakou on ve válce sehrával, si nemohl dovolit, aby mu na někom tolik záleželo. Jenže to už samozřejmě neplatilo. Už dlouho to neplatilo, ale po každém setkání s Harrym si to uvědomoval víc a víc. Severusovy plány se bortily jako domeček z karet a jemu záleželo na tom nejohroženějším ze všech.

Na nejohroženějším a asi zřejmě i nejpitomějším. ‚Proč má sakra zase ten provinilý výraz?' napadlo Severuse, když si všimnul, jak nešťastně se na něj Harry dívá. Věděl, že je u poslední otázky. Severus nebyl zvyklý se o své pocity s někým dělit. Vždy si zakládal na tom, jak skvěle nečitelný dokáže pro druhý být. Ono to tedy nebylo moc těžké, v jeho životě nebylo dlouhé roky nic, co by na něj nějak emočně působilo. Ale teď bylo, a po včerejšku seznal za vhodné o tom ujistit i Harryho, i když se domníval, že musí vědět, co pro Severuse znamená. Jinak by přeci mezi nimi nemohlo být to, co bylo. Nebo se snad Severus spletl a o něco takového Harry nestál?

„Odevzdejte mi své testy," prohlásil do ticha zvučným hlasem a studenti jeden po druhém k němu začali přistupovat. Všimnul si, že Harry se loudá někde na konci, a když mu předával svůj test, klopil přitom oči k zemi. Severus už za ty měsíce věděl, že to dělá vždy, když ho něco trápí.

Studenti si začali balit věci a Severus začal pročítat poslední test, který obdržel. Přeskočil všechny otázky až k té poslední.

Oči mloka můžeme nahradit očima čolka.

Omlouvám se, vím, že něco vážně nahradit nelze.

Severus si tu poslední větu přečetl asi desetkrát, než se dokázal na Harryho podívat. Třída byla už skoro prázdná, až na Grangerovou a Thomase.

„Pottere!" zavolal na něj Severus, když odcházel. Harry se zastavil a obrátil svou pozornost k němu. „Tu odpověď na poslední otázku myslíte vážně? Jste si jistý, že jste pochopil zadání?" zeptal se ho Severus rázně. Harry zůstal mlčky stát. Grangerová s Thomasem se zastavili také. „Vy dva – ven! Pottere, vy pojďte sem!" přikázal třem studentům a během pár vteřin už byli v učebně sami. Severus je od katedry zamknul a třídu zakouzlil proti odposlouchávání. Harry mezi tím pomalu přešel k němu. Severus si všimnul, jak nervózní je.

„Můžeš mi něco říct?" spustil Severus bez okolků.

„Ano?"

„Idiotizmus je vlastnost všech Nebelvírů nebo jen tvoje?" Harry na něj vytřeštil oči, otevřel pusu, jako by chtěl něco říct, ale ihned ji zase zavřel. „Tohle má být co?" zvednul mu před obličej jeho test s poslední odpovědí.