Nový začátek

570 12 0
                                        


„Drahouškuuu!"
„Vole, neříkej mi drahoušku! Je tu vedle mě moje přítelkyně!"
„Ježiš, promiň, zlatíčko, ale pamatuješ, jak mi dlužíš tu laskavost?"
„No." Zabrblal, v pozadí šlo slyšet brblání jeho přítelkyně, volající se musela pro sebe pousmát.
„A jak jsi říkal, že ten tvůj... kamarád hledá spolubydlící, protože sám asi neutáhne nájem?"
„No?"
„No co asi? V tom místě se uvolnilo místo v muzeu! A jelikož nejsi jediný, kdo má kontakty, tak mi zařídili pohovor..."
„Takže ti mám dohodit to místo?"
„Pochopil, čumáček můj!"
„A to ti nevadí bydlet s chlapem? Cizím?"
„Kdyby jo, volám ti?"
„Dobře, dobře, já se stavím a seznámím vás přes Skype."
„TO je můj milovaný cukroušek, užij si rande, puso a zatííííím!!"
...

„Víš, že bych ti po tom, cos mi provedla vůbec nemusel pomáhat, že?" středně vysoký blonďák shodil batoh vedle pohovky a povalil se na ni. Byl už v tomhle domě jako u sebe.
„Já vím, ale chceš se zbavit toho magora, co ti ve tři ráno volá se slovy „Brouškuuuu, nudím see, slez z tý tvý holky a pojď si povídat.." ne?" uculila se Niky. Donesla svému kamarádovi notebook a nechala ho, aby se připojil na Skype.
„Co si dáš?" zeptala se pak.

„Nic." odpověděl blonďák a její předchozí hovadinu ignoroval. Kdyby totiž nefiltroval a vnímal všechny její kecy, už by dávno zoufalstvím skočil pod vlak a zkazil den jak sobě, tak strojvedoucímu, a všem cestujícím.
„Takže taky placek? Bezva!" usmála se Nikola. Byla drobné postavy, měla dlouhé vlasy, které jí neustále padaly do obličeje a do jídla a její postava byla... Ona sama tomu říkala bramborová, ale ostatní tvrdili, že má prostě ideální postavu s kozama akorát do ruky a prdelí, co se neztratí.
„Ty vole, říkal jsem..."
„Neříkej mi vole, podle všeho můžu být maximálně tak kráva!" odsekla Niky.

„Jo, to teda jseš." zamumlal blonďák. Mezitím už volal svému kamarádovi a poslouchal, jak Niky ohřívá placky. Ne, že by měl něco proti plackům, věděl, že je nedělala Niky, ale její máma a ta na rozdíl od téhle... Nikola uměla vařit.
„Vole! Nazdar, co je?" ozval se hrubý mužný hlas z notebooku.
„Vole čtvrtek!" odsekl blonďák.
„No tak co chceš Lopaťáku?!" zabručel hlas, zněl, jako by se právě probudil. Nikola, která to v kuchyni slyšela vyprskla smíchy.

„Lopaťáku! To už jsem dlouho neslyšela!" prohlásila, když i s plackama přišla do obýváku. Bohužel, webku měl ten týpek vypnutou, takže nemohla posoudit, co to je za xichta.
„No a jak jinak tomuhle volovi říkají?" V hlase se ozval zájem, který byl vzbuzen novým ženským hlasem.
„Já osobně mu říkám broučínku a hlavně před jeho přítelkyní." odpověděla Nikola.
„Ještě furt chodí s tou kundou?" zeptal se 'hlas'.
„Jo... Mimochodem, já jsem Niky..."
„Vojtěch... Vojta..."
„Aaaa, to je škoda." povzdechla si Niky.
„Co? Jaká škoda?" zeptal se Vojta.
„Z mých zkušeností jsou Vojtové dycky velcí čůráci." odpověděla Nikola.
„No, ono záleží na úhlu pohledu. Já jsem Vojta a mám velkýho čůráka..."
„To říkaj všichni." odpověděla Nikola.
„Jo, ale já zrovna nelžu... No, z jiný prdele, proč mi kurwa voláš, Lopaťáku?"
„Protože tady Niky shání bydlení v tý díře, kde žiješ ty." odpověděl Lopaťák.
„Bezva! Mám jen pár otázek – bude mít z čeho platit nájem?"
„Jo, jinak bych se nehlásila, stěhuju se tam za prací." odpověděla Niky.
„Kouříš?"
„To záleží. Cigára? Ne. Čůráky? Jak komu. Vodní dýmku? Samozřejmě."
„Myslím, že nemusíš být tak upřímná." podotkl Lopaťák.

„V pohodě, tím líp!" ozval se Vojta.
„Tak.. .Vadí ti kuřáci?" zeptal se pak.

„Ne." odpověděla Nikola.
„Skvěle... Vadí ti kravál a sprostý slova?"
„Ne, tak nějak jsem zvyklá z domu."
„Hej, ta holka se mi líbí a to jsem ji ještě neviděl! Jinak... máš někoho, koho si budeš tahat do bytu?"

„Ne, momentálně ne a i kdyby, dám předem vědět."
„Hodná holka... Jen jedna věc..."
„V klidu, mrdat budeme jenom v mojem pokoji." prohlásila Niky.

„Bezva... Já to samý neslibuju." zasmál se Vojta. Domluvili se na dni prohlídky bytu. Lopaťák se po Niky podíval.

„Spokojená?" zeptal se.

„Jo, je to trochu hovado, ten to se mnou přežije." kývla Nikola.

„Jo, hej, tenhle se s holkama nemazlí." kývl Lopaťák.
„Já se s ním taky mazlit nehodlám." Odpověděla Niky.

N

Ne! Není to Agraelus!Stories to obsess over. Discover now