Neznámý muž

1. Záhadná sms

Jmenuji se Elizz. Jsem studenka prvního ročníku Střední odborné školy v menším městečku Nieziemski.
Nedávno jsem slavila 16cté narozeniny. Jsem krásná,hubená,chytrá a tak trochu praštěná holka. Mám zelené oči a jsem hnědovláska. Jako každý školní den vstanu,obléknu se,vyčistím si zuby a jdu do školy pěšky. Jelikož mám školu 500m od domů,takže to v pohodě stíhám. Mám nejlepší kamarádku Niccol a přítele Dawea. Niccol je 17let a je to moje spolužačka. Je malá,hubená, roztomilá s dlouhýma vlasama. Oči má  krásné  jako kůň. Dawevovi je 18let a také chodí do školy jako já a Niccol. Je poměrně vysoký a hubený. Většinou nosí bacovku do zadu. Je tak krásný. Dnes jsem měla s Niccol do 4h.  Domluvili jsme se, že se dnes půjdeme do parku projít. Samozřejmě, že jde s námi můj Dawe a Niccoli přítel Michael. Který už nechodí do školy,ale má docela dobře placenou práci. Tomu je 20 let. Všichni se navzájem dost dobře známe. A dost si věříme a víme, že se můžeme na toho druhého spolehnout. Konečně škola skončila a kupodivu docela i v pohodě. Sešli jsme se a šli do našeho oblíbeného parku. Pomalu se začlo stmívat,takže jsme šli v neúplné tmě. Obloha byla taková krásná,ale měla jsem z ní divný pocit. Jakoby se ke mně přibližovala. V tom mi zapípal mobil. Koukla jsem se co to je. Byla to zpráva od neznámého. Bylo tam napsáno.

,,Dnes v osm u mostu. PS: Buď sama.''

Nechápala jsem od koho to je a proč toto píše mně. Neodpověděla jsme na sms a když se me kamarádi a přítel zeptali kdo to byl. Tak jsem odpověděla.

,,Ále mamka,mám být doma v půl šetné"

Nechala jsem to být a povídala jsem si dál s přáteli. Když jsem došla domů. Tak sjem si znova smsku přečetla a přemýšlela jsem. Jestli tam mám nakonec jít a nebo ne. Moje zvědavost mi nedala a nakonec jsem tam šla. Přišla jsem tam o 10min dříve, abych nic nepropásla. Seděla jsem na lavičce a čekala. Bylo 20:15 a nikdo nikde. Nebavilo mě čekat tak dlouho a chtěla jsem odejít. Ale v tom se zjevil.

Zjevila se cca 2m postava. A byla celá zahalená do černa. Ani do obličeje ji nebylo vidět. Měl také černý dost velký klobouk,který se nedal přehlédnout.
Oslovil mě jménem.

Ztuhla jsem,nevěděla jsem co mám dělat.Mám odejít? Nebo zůstat?? Má zvědavost mi nedala a tak jsem šla za ním. Ale jak jsem udělala jeden krok. Tak zmizel. Nechápala jsem,jak mohl zmizet. Když se na mě pořád koukal.