42. Tak trochu jiné Vánoce

Start from the beginning
                                    

„Myslím na nějakou Harryho obdivovatelku, Rone!"

„Aha."

„Je ale pravda, že musíme zvážit všechny možnosti. I ty nepravděpodobné."

*****

„Měl jste vlak z Prasinek zastavit."

„Víš, že už to nebylo možné, Severusi."

„Bylo."

„Pokud to byl někdo ze studentů, zjistíme to po prázdninách. Zatím zkusím dál obcházet obrazy."

„Viděli jen někoho v černém plášti a ještě k tomu s kápí. Co dál vám asi tak řeknou."

„Někdy i ta nejmenší drobnost viníka usvědčí."

„Já už jsem ho dávno usvědčil!"

*****

„A co Justin?"

„Tomu nevěřím."

„Víš, jak zle se na Harryho od toho útoku v Prasinkách dívá."

„Rone, už jsem se o tom s Justinem při Bylinkářství bavila. Říkala jsem mu, že jsou Susan s Harrym jen přátelé."

„Hm. Tak to musel být jedině Malfoy!"

*****

„Poppy, už to je den a půl. Neměl by se probudit?" ptala se nešťastná Minerva bradavické ošetřovatelky den po útoku na Harryho. Ten ležel mrtvolně bledý s obvázanou hlavou na jednom z nemocničních lůžek. Severus využil Minerviny návštěvy a jen ‚ze zvědavosti' se k ní připojil. Už zase tam ale seděli ty dva jeho kamarádíčci.

Severus nechápal, proč taky museli zůstávat v Bradavicích. Minerva moc nepřemýšlela, když jim nabídla, že mohou její krb kdykoliv k návštěvě Grimmauldova náměstí využít. A aby toho nebylo málo, musel se k nim zrovna to odpoledne připojit i Brumbál.

I když Severus by nebyl upřímný, kdyby tvrdil, že Brumbála útok na Harryho nezasáhl. Už dlouho jej neviděl tak rozhozeného. Začal poletovat od obrazu k obrazu a vyslýchal každého, kdo toho byl schopen. Jenže to nebylo nic moc platné.

Silný otřes hlavy. Tak zněla diagnóza. Poppy se obávala i vnitřního krvácení do hlavy, ale to se naštěstí nepotvrdilo. Jenže mohlo dojít i k jiným poraněním, která však nejsou na první pohled vidět. Vše se ukáže, až se Harry probere. Jenže Harry se neprobíral! ‚Sakra!'

Severus si až doteď neuvědomoval, jak moc mu na tom klukovi záleží. Když začala před Velkou síní nějaká prvačka z Nebelvíru vyřvávat, že je Harry Potter mrtvý, a že leží celý od krve pod schody a nehýbe se, Severus si myslel, že zešílí.

Propukla panika, kterou razantně utnul Brumbál. Už tam bylo jen pár opozdilců, ale i tak to k poplachu stačilo. Severus s ostatními učiteli pospíchali na místo činu, a když Severus Harryho spatřil, myslel, že je to opravu konec. Nikdy mu nebylo hůř. A nikdy líp, když Brumbál zkonstatoval, že žije. Takový kámen ze srdce mu ještě nikdy nespadl.

„Už jste přišli na něco nového, Albusi?" zaslechl, jak se Poppy ptá Brumbála.

„Bohužel, drahá. Jen víme, že podle hlasu to byl nějaký chlapec nebo muž."

„Je to strašné. Nechce se mi věřit, že by toho byl někdo ze studentů schopný," hořekovala ošetřovatelka nad Harrym. „Stačilo málo, a mohl ho někdo zabít."

„Ani mně se to nezdá, Albusi," přidala se k ní Minerva. „Nemohl se někdo dostat do hradu?"

„To je vyloučeno, Minervo."

Harry Potter a Alternativy nenávistiWhere stories live. Discover now