1.

12 3 2
                                    

3.12. Středa, ráno

Vůbec se mi nechce vstávat. Už je sedm hodin a tři minuty. Už bych měla asi vylízt z postele co? Tak jo.
,,Sophie? Odlož ten zápisník a pojď už na snídat!" Ach. To byla máma.
Jen jsem zakřičela: ,,Jó, už jdu!" v tu chvíli jsem se tak rychle zvedla, že se mi zamotala hlava a spadla jsem na zem. Okno, které mi před očima svítilo do pokoje se dalo do pohybu. Ne, doopravdy. To moje oči. Asi mám nízký tlak.
Dobře tak teď pomalu vstanu a půjdu se obléknout. Mluvím si sama pro sebe.
Tak jo. To bych měla.
,,Sophie! Ta snídaně!"
To byla zase máma. Je tak otravná.
,,Už jdu!"
Rohlík a máslo. Jak originální.
Čaj a citron. Pffff.
Nasnídala jsem se a až potom jsem si mohla připravit věci do školy. Takže dneska máme dějepis, matiku, angličtinu, češtinu, fyziku a francouzštinu. Super, jen šest hodin.

,,I took a Pill in Ibiza. To show Avicii I was cool..."
Jejda, to je můj mobil. Mám to ale super vyzvánění.
,,Hayee? Ahoj! No?"
,,Sejdeme se ve 25 na růžku?"
,,Jo jo! Jenom se převléknu!"
,,O. K. !"
,,Tak ahoj!" rozloučila jsem se.
Sakra. Je 7:15 a škola začíná v 7:45. A to se mám s Hayee sejít v 7:25...
Někdy mě Hayee štve. Vždycky řekne že se sejdeme ve 25 na růžku, to je námi pojmenované místo, kde se scházíme než jdeme do školy a většinou přijde tak ve 35. Takže máme deset minut na to, aby jsme stihly jakž takž první zvonění.

Nooo... Co si Teda vezmu? Tričko s nápisem ,,Christmas to do list" jsem si vzala na tělocvik, crop-top svetr jsem měla včera i předevčírem a ostatní normální trička jsou určitě v koši na prádlo. Dobře, vezmu si tílko s kilometrovým výstřihem (nic jiného mi nezbylo) a šedý cardigan. A džíny. Co jiného?

    7:24

Mrznu. Máma mi nemohla koupit slabší bundu, no ne? Dobře, jdu si zahrát Color Switch.
Nic jiného mi opět nezbývá. Je to tak stresující hra.

7:26

Už mě to nebaví. Hayee pořád nikde. Kde jenom jsi? Jdu jí zavolat.
,,Hayee? Kde jsi teď?"
,,Už jsem tady u popelnic."
,,Dobře. Tak rychle."

7:29

Hayee je konečně tady. Ale neuveříte, co se mi stalo.
Spadl mi mobil, jak jinak, sehnula a jsem se pro něj a zamotala se mi neskutečně hlava a spadla jsem. Asi jsem omdlela.
Kdyby tu Hayee nebyla, asi bych tu zemřela.
Pořád křičela:
,,Sophie! Sophie! Co se stalo? Slyšíš mě? Sophie!"

7:32

Teprve teď jsem se probrala. Nademnou seděla vykulená Hayee a u ucha měla mobil.
,,Konečně! Co se ti stalo? Jen tak z ničeho nic jsi spadla na zem! Chtěla jsem zavolat tvé mámě!"
,,To nic, asi mám nízkej tlak. Stává se mi to docela často."odpověděla jsem jí.

7:33

Konečně jsme vyrazily do školy. Bude to perný den...

_______________________________

Omlouvám se za tak krátkou kapitolu, ale píšu ještě dvě knížky, tuhle možná na neurčitou dobu pozastavím... : I

Story_Sable



Travel To FutureWhere stories live. Discover now