Ani nevím jak jsem včera usnula, ale jsem ráda za to, že je ráno. Můj bratr odešel do práce kolem šesté hodiny, vím to protože jsem ho slyšela odcházet a pak už mi moc nešlo usnout. Zalezla jsem si do koupelny a dělala všechny potřebné věci. Jelikož jsem doma byla sama, ve sprše jsem si začala zpívat a předvádět že jsem nějaká popová hvězda a všichni mě milují a skákají pod mým pódiem atd. No co přiznejme si, že to děláme všichni. Na obličej si toho moc nedávám, protože se na tanci stejně zapotim a celé by se to smylo. Ani nemám nějaké problémy s pletí a jsem za to moc ráda. Hodila jsem na sebe...
Ups! Ten obraz nie jest zgodny z naszymi wytycznymi. Aby kontynuować, spróbuj go usunąć lub użyć innego.
Tento outfit... Nebudu to nějak přehánět, jdu tam jen na dvě hodiny. Vzala jsem si vše potřebné, klíče, mobil, sluchátka, a sešit. Dala jsem to do kabelky a do druhé ruky jsem popadla tašku od koh-i-nor kde jsem měla věci pro Adama. S Adamem jsem super kamarádi, známe se spolu už od malinka, ale nejvíce se bavíme poslední tři roky. Jsme vážně Best friends forever jak má být a neměnila bych. Radíme si ohledně vztahů , teda spíš já jemu protože já moc nerandim, ne že bych neměla nabídky to jo, ale jsem stydlivá. Stála jsem před velikou budovou, která se rychle plnila lidmi a čekala na svoji partu. Zahleděla jsem se na jednu fotku na instagramu, možná jsem se ještě nezminila, ale ráda fotím, občas jen tak vyrazím do města se zrcadlovkou a fotím. No a teď jsem se zahleděla na jednu fotku, kterou jsem fotila před Starbucks, viděla jsem tam jak nějaký kluk asi kolem 17, 18 pomáhá postarší paní sbírat nákup, který se jí vysypal na zem. Pousmeju se nad tím a nejednou nic nevidím a cítím něčí ruce na mých očích. Položím své ruce na ty cizí "Adame!" Skoro až radostí vykřiknu. On se jen začne smát a pevně mě obejme. Začneme si povídat a ani jsme si nevšimli toho, že El a Mára přišli spolu. "Ahoooj Adamku" zaculi se El a rychle ho obejme. On jen pobaveně zakroutí očima nad tím oslovením a objeti ji opětuje. Mařen (Mára) se předemnou zastaví a hrajeme tu přiblblou hru kdo uhne pohledem. Vůbec mi to nejde a tak jsem ho radši obejmula a šli jsme dovnitř. Procházeli jsme chodbou a většina lidí nás zdravilo. Abych pravdu řekla některé jsem ani neznala. Do lavice jsme si sedli - já s El úplně do zadní lavice a Adam s Marou pře nás. Zazvonilo a do třídy vešla učitelka. Měla spoustu keců jako každý začátek školního roku a pak nám každému rozdala rozvrh. Vyšlo nám to tak, že na učební hodiny jsme všichni 4 spolu. A když my máme balet a Street dance oni mají svůj trénink, Mára fotbal a Adam hokej. Ale ještě to mělo jeden háček, minulý rok Mára prohrál sázku a tak se letos napsal na klasiku v párech. Takže nemá jeden trénink a ten stráví s námi. První hodina celkem utekla a druhá, což je ta taneční či sportovní je hned po ní.
