You changed my life. So I can change yours.

8.část

Když jsem odcházel večer ze studia měl jsem docela hlad. Niall se ke mně připojil a skočili jsme si na něco do KFC. Když jsme si objednali, sedli jsme si do boxu v rohu a pustili se do jídla. Slyšel jsem nějaký dívčí smích. Naklonil jsem se a tam stála u pokladny Jess. Brala si svůj kelímek a šla si natočit Pepsi. Znervóznil jsem. Niall to hned zpozoroval a koukl se tam, kam mířil můj pohled. Pousmál se a vybídl mě, abych za ní šel. No, bál jsem se. Niall mě ale chytil za košili a vystrčil mě z boxu. Zapotácel jsem se, odkašlal jsem si a šel za ní. ,,Že jsem tě zrovna já zachránil, je náhoda, ale že se potkáme během dvou dnů dvakrát, je už osud.‘‘ Zasmála se. ,,Ahoj Harry!‘‘ oplatil jsem ji úsměv. ,, Seš tady s někým?‘‘ zeptal jsem se. ,,No, byla jsem tu s kamarádkou, ale před chvílí odešla.‘‘Koukl jsem se na ní a zeptal se: ,, Nechceš se teda přidat ke mně a k Niallovi?‘‘ ukázal jsem na Nialla, který se cpal kuřetem. Ten se s plnou pusou usmál a zamával jí. ,, A víš, že jo?‘‘ řekla mi a začala se smát. Šla si k nám tedy sednout. Nabídl jsem ji něco z mé porce. Jedli jsme, povídali si vtipy, lépe se poznávali a prostě jsme se bavili. Když už jsme tam vysedávali nějakou tu hodinu, odebrali jsme se ven. Niall si musel jít ještě něco zařídit. Pozval jsem Jess na kafe. Skočili jsme si do Starbucks. Dala si perníkové latté a já vanilkové. Šli jsme se ještě projít po nočním Londýně. Řeknu vám, že tohle místo je tak kouzelné a krásné. Povídali jsme si celou dobu. S nikým se mi tak hezky nepovídalo.  Když už bylo docela pozdě, rozhodli jsme se, že by bylo lepší už jít zpátky. Doprovodil jsem jí domů. Chtěl jsem něco udělat, než se stalo to, co se stalo. Přišla ke mně blíž, propletla svoje prsty do mých kudrlinek, stoupla si na špičky a dala mi pusu. Chytl jsem ji kolem pasu svojí levou rukou a přitáhl si ji blíž. Pravou rukou jsem ji chytil za tvář a hladil ji palcem po její tváři. Po delším polibku jsem se od ní lehce odtáhl a ona se pousmála, koukala se do země a červenala se jak rajče. Ale moje roztomilý rajčátko. Byl jsem docela překvapený z toho, co Jess udělala. Dobrou noc. Pošeptala mi do ucha. Šel mi z toho mráz po zádech. Při zavírání vchodových dveří mi ještě poslala vzdušnou pusu. WOW! Řekl jsem si v duchu. To bylo něco :D Když jsem došel domů, sundal jsem si bundu a pověsil ji na věšák. Pak šla dolů i moje košile a bílé tričko. Následovali kalhoty a boxerky. Skočil jsem do sprchy a začal si zpívat. (http://ashleywhistler.tumblr.com/post/66586162548/youandharry-imagine-youre-walking-into-yours )Když jsem vyšel ze sprchy, obmotal jsem si ručník kolem pasu a šel si zalít čaj. Ještě jsem se usmíval jak měsíček na hnoji, když jsem pomyslel na to, co udělala Jess před pár minutama. Zakroutil jsem hlavou sám nad sebou a namířil si to do ložnice. Tam jsem si oblékl šortky na spaní a zalezl jsem do postele. Ráno mě probudilo bušení kapek do oken. Pršelo a do toho svítilo sluníčko. Bylo to pěkné. Vstal jsem a šel se do kuchyně podívat, jestli mám něco v ledničce. Tam nic nebylo. Běžel jsem nahoru do ložnice, převlékl se do černého trička a uplých džínů, vzal si peněženku , sluneční brýle a conversky. Vyrazil jsem do Londýnských ulic. Napadlo mě, že bych mohl vzít s sebou Jess, pokud bude doma. Narazil jsem na ní v blízkosti jejího domu na ulici se psem. Měla malého Pražského Krysaříka, který byl navlečený v kárově červeno-zelené pláštěnce. ,,Dobré ráno Harry, co tady děláš?‘‘ zvolala, když mě spatřila. Při myšlence, že jsem tady, protože nic nemám v ledničce jsem se torchu zachichotal. ,,Chtěl jsem jít na snídani…nechceš se mnou?‘‘ přešla blíž ke mně. ,,Moc ráda Harry. Jen půjdu dát tady Larryho domů, jo?‘‘  Při vyslovení jeho jména jsem dostal záchvat smíchu. LARRY?!:DDDD Moje Bromance;P Jen se na mě rychle otočila a vyplázla jazyk. Jen co zabouchla dveře, přiběhla za mnou. Chytil jsem ji za pas a dal ji letmou pusu. Propletl jsem si její prsty s mými a šli jsme ruka v ruce na snídani. Vzal jsem ji na svoje tajné místečko. Do mojí kavárny/pekárny, která je zapadlá v maličkých uličkách Londýna. Měl jsem to tam rád. Žádný paparazzi, málo lidí, hodně času na přemýšlení + skvělé jídlo a káva. Když jsme došli před kavárnu, podržel jsem Jess dveře. Sedli jsme si na mé obvyklé místo. Dozadu do rohu do boxíku. Byla tu terasa, ale v tomto počasí se moc využít nedala. Objednal jsem si svoje obvyklé ranní menu. Obložený šunkový sendvič a malinový čaj. Jess si dala toast s vajíčkem a slaninou a také malinový čaj. Taky moje oblíbená varianta snídaně, ale dnes jsem si chtěl dát něco lehčího a míň mastného. Včera jsem toho v tom KFC spořádal dost. Taky to tak vždycky dopadá, když chodíte na jídlo s Horanem. Když jsme dojedli, zase jsme se pustili do dlouhé konverzace. Fakt mě překvapuje kolik si toho máme říct. Vyprávěla mi o své rodině. Přestěhovala se sem z Brightonu kvůli studiu. Má staršího bráchu. Je jí taky 19. Vztah s bráchou má dobrý. Rodiče taky nejsou špatní. Její zájmy jsou doopravdy různorodé. Ráda fotí, kreslí, má velký zájem o módu, ráda jezdí k moři. A je nádherná!