1.

92 17 8
                                    

Skláněla jsem se nad mrtvým tělem. Tělo patřilo muži okolo čtyřiceti. Vlasy mu zešedivěly, ale pořád měl neuvěřitelnou sílu a atletickou postavu. Bohužel, že k jeho konci stačil jen dobře vrhnutý nůž do středu čela.

Z pohledu muže
Pospíchal jsem temnými uličkami. Bylo něco málo po půlnoci a snažil jsem se co nejrychleji dostat k dokům.

Byl jsem zpocený a z běhu mně začínala bolet lýtka. Najednou se ozval nějaký zvuk. Trhl jsem hlavou a začal se rozhlížet. Bylo to jako kdyby někdo nebo něco přejíždělo po skleněných tabulkách.

Tak příšerný zvuk. Začala mi naskakovat husí kůže. Najednou jsem to zaslechl. "Notak, pojď blíž" tiše a svůdně to zašeptalo. "Uf" oddechl jsem si, jen další děvka, kterých je ve městě spousta.

"Promiň, ale já teď nemám zájem, snad jindy" usmál jsem se.
"To děláš velkou chybu" řekla škodolibě děvka a vynořila se ze stínů.

Byla krásná, ale něco na ní bylo děsivého a nepředvídatelného. Byla zahalená v černém plášti a dlouhý hnědý cop se jí klikatil až k bokům.

Vzhled to však nebyl, co mě vyděsilo, nýbrž její chůze. Ladná jako elf, ale zákeřná jako puma.

Pomalu se ke mě blížila.

"Ty asi děvka nebudeš co" řekl jsem a tasil dýku. Když v tom provedla tak rychlý pohyb, který se skoro nedal ani postřehnout.

Šílená bodavá bolest se mi zakousla do hlavy a potůčky krve mi začaly stékat po tváři.

Sirith
"Teď už tak odhodlaně nevypadáš co ?" ušklíbla jsem se. Jsem tu ale z jiného důvodu. Přiklekla jsem k němu a zakřičela "kde to máš?"

Muž pomalými pohyby vyndal z náprsní kapsy zápisník a podal mi jej. "Tak se mi líbíš" vyškubla jsem mu zápisník a natočila ho k troše světla, které vydávala pouliční lampa.

Celý zápisník jsem prolistovala. "Jen samý klikiháky a škrtance, nerozumím tomu!".

"Taky, že nemáš, je to tajné písmo, nikdy jej nerozluštíš" pronesl zastřeně a tiše muž. "Ty hajzle, dej mi část, která je rozšifrovaná!"

"Příliš pozdě" zašeptal muž a zemřel s úsměvem na tváři.

"Aaaaarrrrr" zařvala jsem a zabodla mu dýku do srdce, až narazila na kostkované dláždění, a potom znova a znova.

Začínám psát novou knihu! Chtěla bych vás jen varovat, že tento příběh je pro silné povahy. Pokud vám vadí krev, tak doporučuji přestat číst!
Ale aby jste si nemysleli, že kniha bude jen o chladnokrevném zabíjení, bude taky o lásce. :)

Aduss13

Neboj, nebude to bolet.Kde žijí příběhy. Začni objevovat