Opposites Attract (Larry Stylinson, CZ překlad)

Chapter 14

„Budeš mi chybět Lou." Chlapci se znovu objali.

Byli na letišti, chvíli před nasednutím každý na jiné letadlo. Louisovo do Doncasteru a Harryho do Holmes Chapel. Chystali se strávit týden se svými rodinami a pak se vrátit, aby spolu oslavili Vánoce a Nový rok.

„Taky mi budeš chybět zlato," řekl Louis líbajíc Harryho čelo, ignorujíce divné pohledy, jež jim věnovalo pár lidí okolo nich.

„Uvidíme se na Štědrý den, tvé narozeniny!" zakřičí Harry, když se vzdalují a ztrácí se sobě v davu.

„Nemůžu se dočkat!" zakřičí Louis zpět a naposledy se na sebe usmějí.

----- ----- -----

-Harry's POV-

„Harry! Můj miláčku!" zakřičí moje máma a obejme mě.

„Nemůžu. Dýchat," řeknu objímajíc ji nazpět. Zasměje se a pomalu uvolní sevření mého těla. „Ahoj mami."

„Podívejme se na tebe, Harry, tolik jsi vyrostl, tak krátkém čase!" štípne mě do tváře. „Jak to všechno jde? Musíš mi všechno povědět." Otevřu má ústa, abych jí řekl, že je všechno v pořádku, ale vyruší mě. „Ale první si odnes věci nahoru a já udělám čaj," usměje se.

„Dobře," řeknu vcházejíc dovnitř. Můj úsměv se rozšíří při pohledu na dům, kde jsem vyrostl. Všechno při starém.

Tohle je poprvé od doby, co jsem se odstěhoval do Londýna a jsem šťastný, že můžu být s mámou a nevlastním tátou Robinem. Gemma s námi taky přijede strávit týden a zítra jedu navštívit mého tátu. Tohle bude úžasné, i přesto, že se mi bude stýskat po Louisovi.

Jdu nahoru, abych si v mém pokoji odložil zavazadla. Je to naprosto stejné, jako když jsem odjel, ale očividně tady proběhl nějaký úklid. Usměji se pro sebe a podívám se okolo sebe, než sejdu dolů a najdu mámu na gauči se dvěma hrnky položenými na stolku. Něco dělá na svém mobilu, ale ihned ho odloží, když si mě všimne. Řekne mi, že Robin (nevlastní táta) šel nakoupit potraviny a Gemma přijde odpoledne.

Sednu si vedle ní a usrkáváme každý ze svého hrnku, přičemž jí všechno vyprávím; o mé práci v cukrárně, o mém bytě a tak. Řeknu jí, že tu speciální zkoušku budu mít dvacátého osmého prosince a výsledky dostanu třicátého prvního prosince ráno. Konečně řeknu mámě alespoň trochu o Louisovi.

Už o něm ví, protože jsem k němu stáčel řeč, když jsme volali. hehe.

Můj vztah s mou mámou je úžasný, jsme jako kamarádi. Ví, že jsem gay (řekl jsem jí to, když mi bylo patnáct) a podporuje mě bez ohledu na tohle. Můj nevlastní táta, Gemma a můj táta to ví taky a jako máma mě podporují, jsem opravdu vděčný za to, jakou mám rodinu.

Jediná věc, co jsem před nimi tajil, bylo šikanování.

„Když mluvíme o Louisovi...nikdy jsem ho neviděla, myslela jsem, že přijede s tebou," řekne moje máma, když dopije čaj a já udělám to samé. Položíme naše hrnky na stolek.

„Nah, taky jel navštívit jeho rodinu. Ale strávíme spolu Štědrý den a Nový rok. Má narozeniny na Štědrý den, takže jo, bude to úžasné. Navíc plánujeme, že bychom navštívili naše rodiny, jako že bych ho přivezl sem a on mě zase k nim, ale stále nevíme, kdy to bude," usměju se pro sebe.

„Ale můžu ti ukázat fotku," vytáhnu mobil a ukážu jí nejaktuálnější fotku jeho, co jsem pořídil. „Tohle je on. Jak jsem ti říkal, vyndal si piercingy měsíce dozadu, ale je pořád stejný." Moje máma si vezme můj mobil a podívá se na fotku. Usměje se.

„Je moc krásný synu," předá mi mobil.

„Je nádherný," vyhrknu a zakryju si má ústa. Moje oči se rozšíří v důsledku toho, co jsem právě řekl, ale moje máma se jen směje.

„No tak Harry. Už vám, že se ti líbí, už jen z toho, jak o něm mluvíš, by to poznal každý." Začervenám se nad jejím komentářem. Všichni až na něj, díky Bohu. „A cítí on to samé k tobě? Z toho, co jsi mi řekl, usuzuji, že jste si velice blízcí."

„Nah, jsme nejlepší kamarádi, ale nevadí mi to, pokud je to to, co chce, protože upřímně, netuším, co bych bez něj dělal. J-já, myslím, že ho miluju." Poslední větu řeknu v rozpacích a malý úsměv opustí mé rty. Moje máma se na mě jen usměje zpět.

----- ----- -----

Louis' POV-

„Louisi!" zakřičí moje máma a sestry unisono.

„Mami! Děvčata!" zakřičím a všichni se obejmeme.

„Pojď dál, pojď dál," řekne máma pomáhajíc mi s kufrem dovnitř.

Sedneme si na gauč a trochu si popovídáme. Potom, holky se zvednou a odejdou nahoru do svých pokojů a já zůstanu s mámou o samotě.

„Tak mi broučku řekni, jak všechno jde? Jak se má Harry?" Řekl jsem o něm mámě hodně a taky poslal fotky. Vždycky se ptá, jak se má. „Taky, vidím, že sis vyndal piercingy," poukáže na tuhle skutečnost.

„Jo, vyndal jsem je před měsíci," řeknu a dotknu se obočí, kde býval jeden. „A tak, všechno je dobrý. Haz se má taky dobře," usměju se.

„Haz?" věnuje mi zmatený pohled.

„Oh, promiň. Říkám mu přezdívkou Hazza. Je to jeho přezdívka." Moje máma se zachichotá.

„To je rozkošné. Hádám, že on ti říká Lou, že?" Kývnu a začervenám se. „Kdy ho potkám?"

„Ehm, nevím. Bavili jsme se o tom, že bychom poznali rodinu toho druhého, ale pořád nevíme, kdy přesně," usměju se.

„Máš ho hodně rád?" máma se mě zeptá. Mé oči se rozšíří.

„C-cože?"

„Že ho máš hodně rád, je to tvůj nejlepší kamarád, správně?" řekne tváříc se naprosto normálně. Úlevně si oddechnu, na chvíli jsem myslel, že si myslí, že se mi líbí. No, domnívám se, že se mi líbí.

„Jo, jo je." Máma se na mě podívá a usměje se.

„Poslouchej Lou, nemusíš být nervózní, dobře? Všimla jsem si, že je pro tebe Harry výjimečný a z toho, co jsi mi o něm řekl, je moc milý a hezký," vezme jednu moji ruku. „Nevím, jak se cítíš, ale nezapomeň, že jsem jedno ucho, když budeš mít něco na srdci. A pokud tvé city přerostly z přátelství na něco víc, tak pamatuj, že tě podporuju a sestry určitě taky. Láska je láska, Lou," pohladí mě na tváři a já přikývnu. „Je něco, co bys mi chtěl říct?"

Já...já nevím mami. Nevím, jestli ho mám rád takhle. Ale snažím se na to přijít," poškrábu se na krku.

„Co tě nutí si myslet, že ho máš možná rád?"

„Je to tím, že mě dělá strašně šťastným a pořád s ním chci být nebo alespoň být blízko něho, dotýkat se ho, postarat se o to, aby se usmál nebo vybouchl ve smíchu. Je nádherný, mami, a je nejroztomilejší ze všech. Je hodně talentovaný, má hluboký hlas, je vysoký, a je gay; věcí je, že nevím, jestli mě má rád v tomhle směru, ale je mi to jedno, jediné, co chci, je ho dělat šťastným. To on mě dělá šťastným," řeknu, culíc se jako idiot.

„Louisi."

„Co?"

„Myslím, že jsi zamilovaný."

„Začínám si to taky myslet."

Copyright larryaresoulmates

Helou, nebudu vás tady moc dlouho zdržovat, konečně jsem přeložila další díl a ještě jedna novinka, na profilu  SAYApple  je spolupráce s úžasnými lidmi, lepší spoluautory si neumíte představit; je to příběh, no, o čem, to se podívejte sami;)

Love you all.

xxMagicAnik