Haruka Nanase x Reader (CZ)

Haruka Nanase x Reader

(J) - tvé jméno

(B/O) - barva tvých očí

(B/V) - barva tvých vlasů

(B/P) - barva plavek

Uplynula už nějaká doba od chvíle, co jsi ho poprvé viděla plavat. Ať už jsi chtěla či ne, prostě jsi na to nemohla zapomenout. Ty ladné, plynulé pohyby jeho paží, nohou a celého těla se ti vryly do paměti. Ten pocit, jakoby splýval s vodou, jakoby byl její součástí, byl doslova nezapomenutelný.

Neznala jsi jeho jméno, adresu nebo školu, kterou navštěvuje. Vlastně jsi o něm nevěděla vůbec nic. Jenom jak vypadá a jak překrásně plave. 

~ ~ ~

Bylo pozdní letní odpoledne. Mraky nad oceánem se pomalu začaly zbarvovat do rudé barvy slunce, které už pomalu mizelo za obzorem. Prameny (B/V) vlasů ti nadnášel osvěžující vánek a tvé (B/O) se nepřetržitě upíraly na vodní hladinu, jenž se leskla v posledním slunečním světle. Pomalu jsi se blížila k břehu křišťálového oceánu, pod bosýma nohama jsi cítila plážový písek.

Pohled, který se ti naskytoval, ti přišel tak omamující. Bylo to něco krásného, oceán při západu slunce. Místo, kde jsi se momentálně nacházela, ti ale bylo blízké ještě z jednoho důvodu. Viděla jsi ho tu naposledy plavat. 

I když jsi tvrdila sama sobě, že se jdeš jednoduše projít, tajně jsi doufala, že ho tu uvidíš. Tvé tělo prostoupil pocit zklamání, když se kromě tebe široko daleko nikdo nenacházel. 

Tiše jsi si povzdechla a otočila se na patě s tím, že se vrátíš. Jakmile jsi ale tak udělala, zaznamenala si, jak se kolem tebe mihla černovlasá osoba, která odhodila svou mikinu, jenž přistála na písčité zemi, následně jsi uslyšela, jak ten dotyčný bezostyšně skočil do vody. 

(B/O) zornice se ti rozšířily a rychle jsi se zas otočila zpátky. Uviděla jsi ho. Uviděla jsi tu nádheru, když plaval. Mířil směrem od břehu, dál a dál. Byl rychlý a přitom se to pro něj zdálo tak přirozené. Chvíli plaval, pak se položil zády na vodní hladinu, uvolněně dýchal a zavřel svá blankytně modrá kukadla. 

Hned na to je ale zase otevřel a upřel je přímo na tebe, při čemž si samozřejmě všiml, jak omámeně na něj zíráš. Pod nátlakem jeho pohledu jsi lehce zakroutila hlavou, aby jsi se vzpamatovala z toho kómatu, a okamžitě se ti do tváří nahrnula červeň. Zpanikařila jsi a nevěděla, co dělat, tak jsi se prostě otočila a rychlým krokem jsi se chtěla vydat pryč.

,,Počkej." zarazil tě klidný, vyrovnaný hlas. Celá si ztuhla a přejel ti mráz po zádech. Křečovitě jsi se otočila zpátky a s kompletně rudým obličejem jsi upřela pohled na černovláska, který se mezitím přiblížil ke břehu a ve vodě stál už jenom po pas. 

S kamennou tváří na tebe upíral pohled a ty zase na něj. Nevěděla jsi, co říct. Hlavu jsi měla v tu chvíli kompletně prázdnou. 

,,Neviděli jsme se už?" zeptal se po chvíli napjatého ticha, které se ti zdálo být nekonečné. Nedokázala jsi promluvit, takže jsi jednoduše pokrčila rameny a  nadále na něj upírala své (B/O) oči. Černovlasý mladík přimhouřil oči a celou tě sjel pohledem.

,,Přísahal bych, že už jsem tě viděl." pronesl zamyšleně. Neměla jsi tušení, co bys měla dělat. Měla jsi mu říct, že už jsi ho na pláži viděla? Nebo snad, že si tě možná s někým plete? A měla jsi vůbec něco říkat?

,,Jak se jmenuješ?" zněla jeho další otázka, po které jsi se bou lehce cukla. Do tváří se ti opět nechtěně vehnala červeň a sklopila jsi pohled k tvým nohám, částečně zakrytým pískem. 

,,(J)..." špitla jsi tiše. Aby jsi nějak zaměstnala ruce, které se ti patrně třásly, prohrábla jsi si (B/V) ofinu. Vždycky jsi byla trochu ostýchavější ve společnosti chlapců, ale nikdy tvá stydlivost nezašla tak daleko. Jenže ty jsi si nemohla pomoci, tak strašně se ti líbil.

,,No, (J), už dlouho jsem s nikým neplaval. Nechtěla by jsi se mnou plavat ty?" promluvil znovu, pomalu se od tebe odvracel a mířil zpět hlouběji do oceánu. 

Na chvíli jsi přestala dýchat. Právě tě pozval aby jsi si s ním zaplavala? Vážně... vážně se to stalo? S plavkami by to nebyl problém, bylo parné léto, takže jsi je pro každý případ měla na sobě. Ale... jak to věděl? 

Aniž by sis to uvědomila, zpod volného tílka ti koukalo ramínko (B/P) plavek. Aha, pomyslela jsi si. 

Sice jsi se před ním styděla a už vůbec jsi nebyla dobrá plavkyně, jako byl on, ale přijít o tuto příležitost si zkrátka nemohla. Ve vteřině jsi byla jenom v plavkách a pomalu jsi vešla po kotníky do vody. 

Byla příjemná, v letním horku velmi osvěžující. Pozvolna jsi se do vody dostávala hlouběji a hlouběji, až jsi v ní byla po pas. Pohledem jsi vyhledala černovlasého chlapce, kterému z vody koukala jenom hlavu a zaujatě tě sledoval. 

Ostýchavě jsi sklopila pohled a co nejrychleji jsi se do vody ponořila celá. Pomalu jsi doplavala až k němu a vyčkala jsi, co se bude dít. 

,,Plaveme?" zeptal se a ty jsi přikývla hlavou. On se otočil čelem k rozprostírajícímu se oceánu a nasadil uvolněné tempo plavání, ty jsi ho následovala. Snažila jsi se plavat co nejrychleji, aby jsi ho nezdržovala, ale on na tebe bral ohledy a dával pozor, jestli od něj nejsi moc daleko. 

Byla to poměrně pohodová chvíle, kdy se ve vzduchu mezi vámi vznášelo ticho, které nebylo potřeba přerušovat. Byl v něm cítit vzájemný soulad a porozumění.

~ ~ ~

,,Bylo to fajn." pronesl, když už jste byli oba na břehu a on si oblékal svou mikinu, kterou nechal rozepnutou a odhaloval tak svou krásnou hruď. Pomalu se otočil k odchodu, ale ještě předtím se zahleděl na tebe.

,,Budeš tu i zítra?" zeptal se s nepatrnou nadějí v hlase. Srdce ti poskočilo radostí a musela jsi se přemáhat, aby jsi štěstím nevykřikla. Přikývla si hlavou a nadále ho sledovala. On ti přikývnutí oplatil a pak se pomalým krokem vydal pryč z pláže.

,,Počkej!" zastavila jsi ho ještě a on ti věnoval tázavý pohled. 

,,Jak se jmenuješ?" zeptala jsi se tiše. 

,,Haruka Nanase." odpověděl prostě. 

Sledovala jsi jeho záda, dokud ti nezmizel z dohledu za mírným kopcem. Plavání jsi nikdy moc nerozuměla, ale od tohoto dne se pro tebe stalo něčím výjimečným. 

Měl by někdo zájem o povídku "x reader" na přání? Pokud ano, napište to do komentářů! :3