Seznámení s osudem

64 5 0
                                        

Právě se mi zdá sen je v něm něco na co budu myslet celý můj život, byla tam dívka upřímným pohledem se dívala do mých očí. Nemohl jsem nic dělat mohl jsem se snažit co nejvíc a nic. Najednou začala plakat a ja se probral celý v šoku a překvapení. Promnul jsem si oči a odešel do koupelny, kde jsem provedl hygienu...

Já jsem se vám ani nepředstavím pardón. Jmenuji se Sam White a je mi 15let a rád bych vám pověděl můj příběh...
Po hygieně jsem odešel do pokoje sbalil a nachystal si věci do školy, odešel do školy. Vůbec mi to nemyslelo a tak mi nezbylo nic jiné než to tam přetrpět. Bohužel jsme měli 9hodin takže do půl 4 "hrozná otrava". Nemohl jsem se dočkat až vypadnu a půjdu ven, v tuto chvíli jsem si uvědomil co budu dělat a lákalo mě prostě vypadnout, být sám a u toho poslouchat písničky. Najednou zvonelění a ja ze třídy vystřelil jak šíp z luku natěšenej domu. Po cestě domů jsem potkal jednu dívku s jeji kamarádkou nemohl jsem s ní spustit oči a moje srdce jak kdyby chtělo vyskočit ven, chtěl jsem pozdravit neměl jsem odvahu a hrozně jsem se bál aby jen neprošla a nevykašlala se na mě. Ano toto se mi už parkrát stalo. Prošli jsme kolem sebe a nikdo nic tak sem došel domů, nachystal se na další den ve škole, naobědval se, oblékl se, nasadil sluchatka a pádil ven "jakoby" se projít. Cestou jsem přemýšlel nad snem, který se mi zdál. Více mě ale zajímalo děvče, které jsem potkal. Dokonce jsem si myslel, že je to ona s toho snu tomu jsem nemohl ale věřit. Chtěl jsem s někým pokecat, nikdo nebyl venku tak smůla. Zkusil jsem ještě jít na hřiště, kde se schazí lidé různé věkové hranice a bohužel tam taky nikdo nebyl. Sedl jsem na houpačku a poslouhal tak hodinu písničky celkem zklamaný. Kousek od hřište byl obchod tak jsem si zašel pro pití a vracel jsem se zpět na hřište. Zarazil jsem se, když jsem viděl dívku co jsem potkal a zase mi začalo bušit srdce. Řikal jsem: Co mám dělat mám ji pozdravit? Sednout si na houpačku vedle ni? Usmát se na ni? Nervozita byla moc velká a tak jsem sedl na lavičku a pozoroval ji. Byla menší postavy, vlasy po ramena hnědé barvy, moc krásnou tvář, štíhlou postavu a kouzelné oči.Nervozita byla menší a tak mi to nedalo a šel za ni. Přemýšlel jsem co a jak ji to říct. Sedl jsem si na houpačku vedle ni kouknul na ni a pozdravil ji odpověla mi "Ahoj :)" ten její usměv byl dokonalí....

Pokračování zanedlouho.....

Včerejší láskaStories to obsess over. Discover now