PASSION

★Kapitola 1★

Je tu první kapitola mého příběhu, doufám že se vám bude líbit, a zaujme vás natolik, že budete ve čtení tohoto příběhu pokračovat :)

,, Takže! A pak se ke mně naklonil, a pošeptal mi do ucha, že v těch džínách mám sexy zadek! No není to super? Chápeš to?! Ten Spencer Roller! " ječí mi do ucha celou přestávku Shelby. Když si vytáhne ze skříňky učebnici matiky, zabouchne ji, a otočí se ke mně.

,, Ty mi na to nic neřekneš? " povytáhne obočí.

,, Ne. " odpovím jednoduše, a pokrčím rameny.

,, Ne? " zopakuje po mně dotčeně Shelby. ,, Tak já ti to tady popisuju do.. " nenechám ji domluvit.

,, A co bys jako chtěla slyšet, Shelby? Jak je Spencer úžasnej a že bys do něj měla za každou cenu jít? Promiň, ale každej na téhle pitomé škole ví, že Spencer je profesionální lamač dívčích srdcí. " vychrlím na ní.

,, Nic se nemůže stát, přece poznám, když to se mnou někdo myslí vážně. " řekne Shel otráveně, a vydá se na svou hodinu.

To si jen myslíš, drahá Shelby.

***

,, Do týdne mi všichni zpracujete projekt na libovolné téma. Jedinou podmínkou je, že se musí týkat psychologických..." dál učitelův výklad nevnímám, jenom počítám sekundy do dnešního posledního zazvonění.

Rozhlédnu se po třídě. Několik spolužáků v zadních lavicích spí, jiní se mezi sebou nerušeně baví, a pak tu máme Shelby, která si v lavici přede mnou zaujatě prohlíží nehty. Vítejte na Lincollnově střední.

Konečně se třídou rozlehne zvonění, ohlašující konec pondělní výuky. Vyletím ze třídy, a následně i ze školy jak nejrychleji to jde. Před školou ještě čekám na Shel, které to trvá vždycky minimálně deset minut. Jakmile se objeví u mě, jdeme společně domů. Říkám společně, protože Shelby bydlí v rodinném domku vedle nás.

,, Jdeš dneska na trénink? " zeptá se mě Shel, když už jsme kousek od našich domů.

,, Jo. Jdeš se mnou, ne?" Povytáhnu obočí. Shelby se mnou vždycky chodí na trénink. Nevím, jestli kvůli těm klukům, kteří tam běhají jen v tílku, nebo skutečně kvůli mně. Každopádně tam chodí vždycky. Nebyla jen jednou, a to když šla na rande, které stejně dopadlo naprosto katastrofálně.

,, No.. vlastně ne. Víš, Aby, pozvala jsem Spencera k nám domů. Naši jdou dneska do kina, a tak se vyhnu jejich stupidním otázkám. A toho se musí využít, ne? " nervózně se zasměje. Mezitím už dojdeme až před dva bílé domky.

,, Takže.. už vlastně musím jít. Ahoj, zítra ráno? "

Nečeká na mou odpověď, a vběhne do velkého bílého domu stojícího napravo od toho našeho. Jen tam chvíli šokovaně stojím, ale pak zatřepu hlavou, a taky už mizím za dveřmi.

,, Ahoj tati. " řeknu tiše, když vejdu do obýváku. Táta sedí na gauči, a ťuká něco do notebooku, tak jako každý den.

,, Ahoj. Jak bylo ve škole? A mimochodem, přišla jsi nějak pozdě. " zkonstatuje, a podívá se na drahé hodinky, které zdobí jeho levé zápěstí.