Change

33.

Už byl večer a my jsme akorát s Niallem vyjeli směr Liamův dům. Na sobě jsem měla černé kalhoty, bílé tričko a červený přehoz. Jako boty jsem si vzala obyčejný plátěné boty, šedé barvy s růžovými tkaničkami.

Když jsme byli před Liamovým domem, vyšli jsme z auta a zazvonili. Liam se na nás usmál, když nám otevřel a pustil nás dovnitř.

Seděla jsem na sedačce, vedle mě byl Niall, který se bavil s Liamem a já se vedle sebe bavila s Aleishou. Akorát někdo zazvonil a Niall se zvedl, že půjde otevřít.

"Liame potřebuju s tebou mluvit." šeptla jsem k němu.

"Car děje se něco? Já myslel, že s Niallem vše v pohodě hrozně vám to přeju." usmíval se, vzala jsem mobil a ukázala jsem mu smsku on se najednou na mě vystrašeně podíval.

"Cože jak?" mykla jsem rameny. Do obýváku přišel Niall a tak jsem si od Liama trošku odsedla. Divně nás sledoval.

"Takže vy dva spolu?" zeptal se, nechápavě jsem se na něho podívala.

"Jenom jsme se Nialle bavili." on se hrdelně zasmál.

"A tady jste se taky jenom bavili." hodil po mě nějaký fotky, vzala jsem jednu do ruky a když jsem jí uviděla bylo mi jasné, že jsme v tu noc nebyli sami. Někdo byl venku, když jsme se s Liamem líbali a ta noc dopadla tak jak dopadla. Úplně jsem zapomněla, že jsme spolu někdy spali dokuď mi to někdo nepřipoměl dívala jsem se na tu fotku a pak se koukla na Nialla. Všichni byli ticho.

"Tak co mi k tomu řekneš?" křiknul na mě.

"Nialle já."

"Ty co." nenechal mě ani domluvit a já popravdě ani nevěděla co říkat.

"V tu dobu jsme Nialle spolu ani nechodili, Nialle byl si v tu dobu s Barbarou." řekla jsem a myslela jsem, že to bude v pohodě, nevím proč to najednou tak moc hrotí možná, protože měl i trochu připito.

"To je nejlepší takže, když jsem ti nedal já šla si za mým nejlepším kamarádem." rozesmál se.

"Nialle byli jsme opilí." bránila jsem se.

"A bylo to v době, kdy jsi měla už něco s Lukem a nebo ne." křičel na mě, jak mě může vůbec obvinit z toho, že bych Luka podvedla.

"Před Lukem ani jsme se neznali." šeptla jsem, bylo to tak trapný to řešit předevšema.

"Bůh ví jestli to dítě nebylo jeho pak se nemůžeš divit, kdo by chtěl za matku děvku." to byla rána do srdce, moc dobře věděl jak mě to vzalo a teď najednou jsem cítila bolest v mém srdci a samotu. Postavila jsem se mé oči začali slzet, chtěla jsem prostě už jen odejít.

"Nialle jsi debil." řekl Liam. A chytl mě já jsem se mu, ale vytrhla a začala jsem couvat.

"To je dobrý Liame vážně, má pravdu." řekla jsem jen na víc jsem se ani nezmohla. Můj vzlyk vyšel na povrch.

"Car já."začal Niall, ale já jsem popadla kabelku a začala jsem utíkat z domu, slyšela jsem jak na mě Liam volá, ale já běžela dál. Nechci tu být, nechci být blízkosti jeho to co řekl mě tak moc ranilo. Ano přiznávám se vyspala jsem se s Liamem, ale oba dva jsme toho litovali a ani jeden jsme nikoho neměli, nemá nám nikdo nic co vyčítat. Doběhla jsme k Niallovi domů pobrala jsem nejdůležitější věci do malého kufru a pak jsem vyběhla zase pryč. Zastavila jsem taxíka a nastoupila jsem do vnitř.

"Na letiště prosím." řekla jsem mu a on se rozjel. Na mobilu jsem hledala nejbližší let domů, do států odkuď pocházím do České republiky. Za tři hodiny to bude akorát. Taxikář mě vysadil na letišti, já mu dala peníze a rozešla jsem se k paní, která stála za pultem. Řekla jsem ji kam chci letět a jestli je ještě místo, naštěstí bylo a tak mi dala letenku a já už čekala až vyhlásí můj let abych mohla nastoupit.

O pár hodin déle:

A tak už sedím v letadle, které právě teď vzlétává a vydávám se zpět tam odkuď patřím. Brečím a snažím se vzlyky držet, aby je tu nikdo neslyšel. Vím, že náš barák ve kterým jsme bydleli byl už dávno prodán, ale i tak se chci podívat aspoň z venčí na něj. Třeba potkám i někoho známého, mé bývalé kamarády. Ale mé myšlenky si stejně zachvili vzpomněli na modrookého Ira, který mi svými slovy dost ublížil. Zas tak opilí nebyl, aby nevěděl co říkal, měl maximálně tři panáky. Nechápu jak mi to dokázal říct do očí. Já vím, že to s Liamem byla chyba, věděli jsme to oba dva, ale v tu dobu jsme spolu nechodili, byl jinde nechápu ho vážně ne jak to mohl říct, jak mi to mohl udělat. Nenávidím ho už je to tady zase pocit úzkosti, pocit samoty, pocit nenávisti k sobě za to co se stalo..

________________

Omlovám se, že díl nevyšel dřív a taky no tenhle díl není nic moc, ale mám toho hodně.