Harry Potter a Alternativy nenávisti

13. Tohle není pro Vyvolené

"Pottere, nehrajte si se mnou a přestaňte simulovat. Připravte si hůlku a snažte se mě odrazit!"

"Myslím to vážně. Cítím se... cítím se slabě." Ten kluk mu lhal, jako když tiskne. A Severus nesnášel, když mu někdo lže. A už vůbec nesnesl, když tím někým byl Potter.

"Tak to je ten úžasný Vyvolený, kterého uctívá náš kouzelnický svět. Slavný Harry Potter. Zbabělec, co radši simuluje a uteče, než aby se snažil něco naučit. Absolutně tohle šílenství po vaší osobě nechápu. Protože kdyby na vás jsme se měli spoléhat, tak to tady rovnou můžeme zabalit, co myslíte, Pottere?" Severus věděl, že ťal do živého. Tenhle kluk kritiku nesnesl. Jistě, byl celý jeho otec. No, celý úplně ne, ale v tomhle určitě.Pokud se předtím Potter držel, teď už byla jakákoliv snaha marná. Beze slova vylítl z místnosti ven, dveře za sebou ani nezavřel. Severus jen slyšel rychlé kroky ztrácející se na schodech. 

Ani na okamžik si nepřipustil, že by si to Potter nezasloužil. To, co předvedl, byl už vrchol. Měl sto chutí jít za Brumbálem a říct mu, že s tím končí. Protože tohle nemělo za současných okolností žádný smysl.Ale co by Brumbál řekl na důvod, kvůli němuž k tomu došlo? Že Severus pátral po vzpomínce na něj a jeho tajemství? Asi by dvakrát nadšený nebyl. Neříkal mu snad několikrát, že to není jeho věc? A nepřekročil už skutečně nějaké meze? Na okamžik zapochyboval. Možná že ano. Ale zabralo to! Potter se evidentně ve vyhrocených situacích ubránit dokáže. A jiný způsob, než jaký zvolil, prozatím neobjevil. Takže pokud se mají někam dostat, bude muset trvat na svém. A Potter se s tím bude muset smířit.

*****

Harry doběhl k sobě do pokoje a v duchu děkoval, že je prázdný. Nevěděl, kde Ron s Hermionou a Ginny jsou, a bylo mu to v tu chvíli popravdě jedno. Všechno mu bylo jedno. Byl zničený. Snape měl zase pravdu. Proč má sakra vždycky pravdu?

Samozřejmě že to můžou rovnou zabalit! Jak Snape říkal, je zbabělec. Nedokáže se té věštbě ani postavit čelem. Tak moc se bojí, že na to Snape přijde, že zjistí, že je skutečně Vyvolený a řekne mu pravdu o tom, co ho čeká, přímo do očí - a to by Snape jistě udělal. Ale on to slyšet nechce. I když sám se pořád přesvědčuje o tom, že nemá šanci na úspěch, slyšet to od druhých tomu dodá konečnou platnost. A to on nechce. Ať byl Snape jakýkoliv, jeho názory jsou většinou správné a on by raději teď poslouchal lži...

Ale vždyť on to vlastně už před chvílí řekl. I když nevěří v to, že je Harry Vyvolený, je mu naprosto jasné, jak by vše dopadlo, kdyby byl. A on je - takže Snapeovo snažení je skutečně marné. Co by asi udělal, kdyby se dozvěděl pravdu? Řekl by mu, že už to nemá žádný smysl? Že naděje na úspěch je stejně mizivá? Nebo spíš žádná? Jedno pozitivum by to mělo - pravděpodobně by už v tom utrpení nitrobrany nemuseli dál pokračovat.

Najednou se otevřely dveře a v nich stála Ginny.

"Ty už jsi tady?" podivila se a zůstala stát nejistě ve dveřích. "Myslela jsem, že tu nikdo není. Nechtěla jsem rušit."

"V pohodě. Dnes jsme skončili dřív," zaobalil trochu pravdu Harry. "Jestli hledáš Hermionu, tak nevím-"

"Ne, nehledám," přerušila ho hned a vešla dovnitř. Dveře za sebou zavřela. "Jsou spolu s Ronem v knihovně. Naštěstí jsem jim dokázala uniknout a chtěla jsem si od Rona půjčit poslední číslo měsíčníku Famfrpálu. Nevíš, kde ho má?" 

Harry, stále ještě myšlenkami jinde, zakroutil hlavou. Možná to ještě před hodinou věděl, ale teď nevěděl vůbec nic. Vlastně si ale něco v souvislosti s famfrpálem přece jen vzpomněl.