Obr lidožrout 1/2

862 85 1
                                    

Procházeli jsme se krajinou .
Krása květin byla překypující.
Tak moc jsem se chtěla jít dotknout a utrhnout si jednu z těch květin.
Jako by mě vábily.
,,Ani na to nesmysly!"
Řekl náhle Jacob.
,,Já se jich nechtěla dotknout"
Bránila jsem se a očima hypnotizovala rudou květinu.
Byla drobná ale překrásná.
Řekla jsem si,že si toho nikdo nevšimne.
Když jsme šli okolo opatrně jsem se ho utrhla.
To jsem ale asi dělat neměla.
Květiny okolo se rozevřely a začaly vydávat intenzivní pištění,který se zarývalo hluboko do mozku.
Začala mi telat hlava a schoulela jsem se v křečí společně s Jacobem.
,,Sakra!"
Zaklel.
Zem se zatřásla a půda začala praskat.
Náhle ze země něco vycházelo.
Něco obrovského a asi kamenného.
Náhle květiny utichly a nastalo hromové ticho.
Mrtvolné ticho.
Náhle ten šutr zapraskal.
Zadrželi jsme dech.
Skála praskla a s obrovským řevem se z ní stalo monstrum.
Obrovský obr.
,,Lidožrout!"
Křikl Jacob.
, Lido co?"
Doufala jsem v to že jsem se přeslechla, ale byla to pravda.
Přímo přede mnou stál mystický tvor.
Obr lidožrout.
,,Ó ku*va"
To bylo jediné na co jsem se z mohla.
,,Utíkej!!"
Křikl Jacob a chytl mě za ruku.
Utíkali jsme lesem.
Náhle jsem si všimla toho, že se větve stromů hýbou.
Ale už bylo pozdě.
Větve stromu nás chytly a uvěznili.
Obr se přibližoval a já jsem nevěděla co mě čeká.
Smrt?Mrtvá už jsem.
Je horší osud než smrt?
Kdo ví?

Ghost My Love √ DokončenoWhere stories live. Discover now