Kouzelná Beruška a Černý Kocour

5 sušenka

Zazvonilo a my se rozběhli. Šla jsem s Alyou do cukrárny. Dala jsem si tam čokoládový koktejl s vanilkovou zmrzlinou a šlehačkou. Bylo to moc dobré. Alya si dala borůvkový dort. Už byli tři hodiny, takže jsme se rozloučili a každá jsme šli opačným směrem.
Dorazila jsem domů a jako první jsem si šla udělat úkoly abych to pak nemusela dělat. Za úkol jsme měli udělat svoje oblíbené zvíře z papíru, a já jsem si vybrala berušku. Pak jsme za úkol přečíst Šípkovou Růženku. Uslyšela jsem nějaký zvuk.
,,Tikki, Tečky!" Řekla jsem a běžela jsem za křikem. Byl to Akuma. Utíkala jsem a tam byl strážce a řekl:
,,Beruško, tohle nech na odbornících."
A já jako nejsem odborník? Řekla jsem si v hlavě. Já jsem jen na něho koukala. Přišel mi nějaký divný. Dnes to byl muž s podobou kocoura. Jménem Pakocour. Nevěděla jsem jaký kocour je jaký, a tak jsem řekla:
,,Ukažte mi prsteny!" Oba mi prsteny ukázali. Byli úplně stejný, takže jsem je nemohla rozpoznat. Pakocour držel pevně kocoura, aby mu neutekl. Každá Lišajova oběť chce naše mirákula. Moje náušnice a kocourův prsten. Pakocour měl akumu taky v prstenu. Společně s kocourem jsme bojovali a nakonec jsme zase vyhráli.
,,Malý akumo, už jsi nadělal zla dost!
Do polepšovny s tebou!" Řekla jsem.
Místo akumy pak vyletěl krásný bílý motýlek.
,,Pecka!" Řekli jsme s kocourem.
,,Super boj má lady." Řekl kocour.
Začali nám pípat mirákula.
,,Měj se, kocoure, v půlnoci na věži!"
,,Jasně broučínko." Řekl kocour a z dálky se na mě hezky usmál.

Chtěla bych vám oznámit, že teď asi každý den bude vycházet více kapitol než jenom jedna. ☺