Can you love me again?

12.část

Přiřítila jsem se do nemocnice, s Louisem v závěsu. Jakmile jsem uviděla Anne a Robina, jak sedí na židlích, ještě jsem zrychlila.

,,Co se stalo? Kde je?“ vyhrkla jsem, hned jak jsem se k nim dostala.

,,Klid, sedni si a...“

,,Já se neuklidním a nesednu si, dokavaď neuvidím svého syna a nebo dokavaď se nedozvím co se stalo!“ zaječela jsem. Několik okolo sedících lidí se na mě udiveně a trochu vyděšeně podívali. Pocítila jsem ruce na ramenou.

,,Klid, El.“ zašeptal a stiskl mi ramena. Pevně jsem zavřela oči.

,,Co se stalo?“ zopakovala jsem, teď už klidně.

,,Byli jsme na hřišti. William se houpal. Pak jsem se na chvíli otočila a uslyšela ránu a pak pláč. William spadl z tý houpačky. Má roztrženou bradu a nalomenou kost v ruce.“ řekla Anne a sklopila pohled.

,,O bože.“ vydechla jsem a prohrábla si vlasy.

Pak se otevřely dveře a vyšla žena v dlouhém bílém plášti. Doktorka.

,,Vy jste matka Williama?“ zeptala se. Přikývla jsem. ,,Pojďte prosím se mnou.“ vyzvala mě a zamířila zpátky do místnosti. Louis mě následoval.

,,Promiňte, jste někdo z rodiny?“ zarazila se doktorka a pohlédla na Louise. Tázavě se na mě podíval. Pomalu jsem přikývla.

,,Ano, je.“ řekla jsem jí. Ta přikývla a pustila nás dovnitř.

Na bílém lůžku ležel William. Měl špinavý a mokrý obličej. Nejspíš od slz. Měl zalepenou bradu a ovázanou ruku.

,,Nebojte. Není to tak špatné, jak to vypadá. Jenom si rozbil bradu a zlomil ruku.“ vysvětlovala doktorka, ještě než jsem začala plašit.

,,Oh, zlatíčko. Mě to tak moc mrzí.“ vykřikla jsem a rozeběhla se k němu. Chytila jsem ho za neobvázanou ruku a pohladila ho po vlasech.

,,Mami.“ usmál se.

,,Už je to v pořádku. Mě to tak moc mrzí. Strašně moc.“ říkala jsem stále dokola a po tvářích mi stékaly slzy. William mi je svojí malou ručkou setřel.

,,Ale vždyť za to nemůžeš.“ řekl. Usmála jsem se a přidržela si jeho ruku na mé tváři.

,,Ahoj Wille, jak ti je?“ zeptal se klidně Louis a opřel se o postel. William se usmál.

,,Louisi!“ vykřikl.

,,Jo. Co ty tvrďáku.“ zasmál se Louis a hravě ho šťouchl do ramene. William se zachichotal.

,,Tak jo. Půjdeme domů.“ řekla jsem, ukončila tím jejich hraní a zvedla se. Ještě jsem se podívala na doktorku, která se usmívala.

,,Máme někdy přijít?“ zeptala jsem se.

,,Eh, jo. Příští týden se stavte na kontrolu.“ řekla, usmála se a podala mi nějaký papír, který jsem okamžitě schovala do kabelky.

Pak jsem s Williamem v náručí, s Louisem, Anne a Robinem v závěsu opustila nemocnici.

,,Mami!“ zakřičel William z postele. Ještě jsem otevřela dveře a rozsvítila.

,,Ano, broučku?“

,,Nedala jsi mi pusu na dobrou noc.“ řekl a našpulil rtíky. Plácla jsem se do čela.

,,Jsem to ale hlava děravá. Jak jsem mohla na tak důležitou věc zapomenout.“ zasmála jsem se. Došla jsem k posteli a vtiskla mu pusu. Políbila jsem ho na tvářičky, na čelo a William se začal smát a vzpouzet. Pohladila jsem ho po vlasech.