5.kapitola

2.5K 181 13
                                    


Další kapitola je tu. Užijte si jí :)
Moooc by jste mě potěšili, kdyby jste mi napsali nějaký koment :D Ani nevíte, jak mě těší je číst.

Po Vánočních prázdninách měli Harry s Dracem jako profesoři dost napilno. Museli si už dopředu připravovat závěrečné zkoušky pro všechny ročníky. Také studenti se začali chovat dost zvláštně. Pokaždé, když Harry nebo Draco procházeli chodbami, všichni si na ně ukazovali a něco šeptali. Když se sobě vzájemně svěřili, nikdo z nich nechápal, jaký k tomu měli důvod. Ale Harry si toho snažil nevšímat, vlastně na to už byl zvyklý. Celý život ho pronásledovalo šeptání a ukazování prstem za jeho zády, takže mu to nějaké starosti nepřidávalo. Za to Draco, Zmijozelský princ, kterému se v podstatě všichni klaněli a nikdo si ho nedovolil urážet kromě Nebelvírských za studentských let, tomu to vadilo hodně.
,,Já těm spratkům ukážu, to budou koukat!"říkal rozhořčeně Draco, když spolu šli Velkou síní a za nimi se ozval posměšný smích.
,,Nevšímej si jich. To je právě nejvíc baví, vidět tě, jak tě to užírá. Nech to plavat, po pár týdnech je to přejde."řekl Harry klidně.
,,To se ti lehko řekne. Ty už jsi na to zvyklý."odsekl Draco a když se na něj jedna dívka z Havraspáru podívala s povytaženým obočím, začal na ní ječet a odebral její koleji padesát bodů.
Harry radši už nic neříkal, nechtěl ho ještě víc popudit.

Zrovna se vracel ze sovince, kde poslal Ronovi a Hermioně dopis, když zaslechl zpoza rohu hlasy.
,,...ví to minimálně půlka školy."
,, Umíte si představit, jaký by to byl pro něho skandál? Pro Malfoye ani tolik ne, ale pro Pottera?"řekl druhý hlas a pak zazněl smích. Harry poznal, že je dívčí.
,,Já si nemyslím to, co se povídá."ozval se třetí hlas.
,,Ale notak Wille. Mají spolu i kabinet! To si vážně myslíš, že-"
,,I kdyby, tam nám do toho nic není. Je to přece jejich věc."řekl ten, kterého dívka oslovovala Will.
,,Já zaslechl, že se o tom Vánočním večírku líbali ve Vstupní síni."ozval se ten hlas, který promluvil první.
,,No fuj!"vyprskla dívka. Chvíli bylo ticho.
,,Měli bychom se vrátit do společenské místnosti. Za chvíli je večerka a rozhodně bych nechtěl potkat Filche."řekl Will. Když kroky utichly, Harry se sesul podél zdi. Cítil se, jako kdyby mu někdo dal pořádnou pěst do břicha. Tak proto se jim každý posmívá a ukazuje si na ně?

Když ještě ten den vypověděl Dracovi rozhovor, který zaslechl, měl stejnou reakci, jako on.
,,Ti byli určitě z Mrzimoru,"zavrčel Draco. ,,Jsou to hrozný drbny."
,,Tím, že jim strhneš body nám nijak nepomůžeš."řekl Harry a nalil jim oběma whiskey.
,,Tak co chceš udělat? Jestli se to dostane dál, totálně to rozmáznou v novinách."
,,Budeme jim muset dát úplný opak toho, co si myslí."řekl Harry.
,,Přestaň s těmi hádankami a řekni to rovnou."zavrčel Draco a upil si ze skleničky.
,,Musíme předstírat, že se nesnášíme. Ale jen 'jako' chápeš?"
,,Myslíš, jako předtím, když jsme byli ještě malí špunti?"
Harry přikývl na jeho otázku. ,,Myslím, že nám to nějak extra problémy dělat nebude"
,,Fajn. Tak to uděláme."řekl Draco, kopl do sebe poslední obsah skleničky, položil ji prudce na konferenční stolek a zmizel v ložnici.

Druhý den začali hned od snídaně. Draco na něj nenápadně mrkl a pak spustil dost nahlas.
,,Pottere, podej mi tu rybízovou marmeládu."
,,Co si o sobě myslíš? Podej si jí sám."odsekl Harry. Oba se dočkali překvapených pohledů svých kolegů.
,,Ty si prostě myslíš, že když jsi slavný Harry Potter, tak si můžeš dovolit, co chceš!"
,,A ty si myslíš, že když jsi Malfoy, tak kolem tebe budou všichni skákat, jak ty pískáš!"
,,Pánové, prosím!" přehlušila je profesorka McGonagallová.
Na chvíli zmlkli a v tichosti jedli snídani. Harry zvedl hlavu a potěšeně zpozoroval, že se na ně dívá většina studentů. Pak Draco prudce vstal. Harry trochu překvapeně zamrkal, ale poznal, že to má být další scéna.
,,Já už na to nemám. S tímhle idiotem se dál. Bavit. Nebudu."
,,To mi vadit nebude. Aspoň nemusím zvracet kdykoliv na mě promluvíš."odpověděl Harry a co nejfalešněji se na něj usmál. Draco se ušklíbl a naštvaně opustil Velkou síň. Všichni byli zticha.
Harry po chvíli taky vstal a šel do jejich kabinetu. Draco už tam na něj čekal.
,,Tak co? Žrali to?"zeptal se hned jak vešel do dveří.
,,Řekl bych že jo,"řekl Harry. ,,Ale ještě to nestačí."
,,Slíbíme si něco? Vždycky to bude jen 'jako'. Nikdy to nebudeme brát vážně, co si řekneme. Platí?"
,,Platí."přisvědčil Harry a oba se políbili.

Po dalších několika hádkách na veřejnosti šel Harry jednoho dne chodbou plnou studentů a naproti němu šel Draco a prudce do něj vrazil, že zavrávoral a málem spadl, kdyby se nezachytil hábitu jednoho studenta z Nebelvíru. Draco se ušklíbl, posměšně se uklonil a řekl :,,Omlouvám se, Vaše Veličenstvo"
Harry věděl, že to jen předstírají, ale začalo mu to silně vadit. Najednou mu bylo jedno, co si myslí ostatní. Chtěl mít klidný den a v kabinetě se s Dracem mazlit. Takhle mu všechny ty hádky poslední týden totálně zkazili veškerou chuť na sex. Jak se zdálo, Dracovi to takhle vyhovovalo.
V pátek měl zrovna Harry vyučování a psala se důležitá písemka z obrany proti černé magii. Psal ji šestý ročník. V celé učebně bylo naprosté ticho naplněno úplným soustředěním. Harry v tichosti seděl a četl si dopis psaný úhledným rukopisem Hermiony, když v tu ránu někdo silně zabušil na dveře.
Všichni sebou trhli. Harry vstal a prkenně došel ke dveřím, ale ani se nemusel namáhat je otevírat.
Někdo je silou vykopl a ten někdo byl Draco.
,,Přejete si, pane Malfoyi?"zeptal se Harry zdvořile, ale vevnitř v něm bublal vztek. Přesto se snažil být profesionální.
,,To zdvořilé vystupování si schovej, Pottere. Musím s tebou mluvit."řekl chladně.
,,Bohužel pro vaší smůlu právě šestý ročník píše důležitou písemku, takže to určitě počká na jindy, pane profesore."řekl Harry stále klidným hlasem. Nikdo ani nedutal.
,,Mám ti předat vzkaz od ředitelky. V soukromí."řekl Draco a zlostně se podíval po studentech, jako by byla jejich vina, že vůbec existují.
Harry si povzdechl.,, Za tři minuty jsem zpátky. Budu hned za dveřmi a nechci slyšet jediné slovo."
Zavřel potichu dveře a otočil se tváří k Dracovi.
,,Ahoj,"usmál se na něj Draco a nahnul se k němu, aby ho políbil, ale Harry ho odstrčil.
,,Musíme s tím přestat. Už to nevydržím."řekl Harry zoufale.
,,Vždyť je to sranda! Ti tupci tomu vážně věří. Všichni se baví jen o tom, jak se nesnášíme a že je téměř nemožné, aby byla pravda to, co se o nás povídalo."řekl Draco.
,,Vzdaluješ se mi Draco."řekl Harry.
,,To není pravda."namítl. Pak bylo jen ticho.
,,Všechno je to moje vina."zašeptal rozhořčeně Harry a cítil, jak se mu do očí derou slzy. Draco měl ve tváři překvapení, ale nic neříkal. Když už se nadechoval, aby něco řekl, Harry jej přerušil.
,,Jdi prosím pryč."řekl a zavřel oči. Když je asi po minutě otevřel, Draco už tam nebyl.

Nakonec se do třídy vrátil těsně před zvoněním, tak aby mohl vybrat teď už nejspíš opsané písemky.
Bylo mu hrozně. Nechtěl o Draca přijít. On byl to nejlepší, co ho mohlo potkat.
Hned jak po večeři došel do kabinetu, Draco seděl na pohovce a díval se prázdným pohledem z okna. Harry na nic nečekal. Sedl si na něj obkročmo a vtiskl mu ten nejvášnivější a nejemotivnější polibek.
,,Miluju tě. Hrozně moc tě miluju."šeptal mu do ucha a pevně ho přitom objímal.
,,Já tebe taky."odpověděl také šeptem Draco. Pak Harry vstal, vytáhl Draca na nohy a řekl:
,, A teď se půjdeme pořádně ožrat."    

You're mine, Malfoy. [DrarryCZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat