6.část

1.5K 69 21
                                    

"Nech toho! mám přítelkyni!"

Z pohledu Martina...

Nemám přítelkyni,jen nevím co mě v tu chvíli popadlo.
Bylo mi pak Kovyho trochu líto.
Nevím proč jsem to udělal,achjo..

Z pohledu Kovyho...

Odtáhl jsem se a otočil se směrem ven.
Nevím jestli to myslel vážně,nebo to řekl jen,abych mu dal pokoj.
Mrzelo mě to,dost.
Myslel jsem,že ke mne něco Martin cítí,ale po tom celém dnešku ze to změnilo.
Nevím,co jsem si to namluvil.

Chtěl jsem rychle usnout a radši na to zapomenout.

Z pohledu Martina...

Nevím co to ze mne vypadlo a ani nevím, jestli k němu něco cítím.Vůbec nevím,jak se mám k němu teď chovat.

Radši jsem se pokusil spát a nemyslet na to...

Druhý den ráno ...

Vzbudil jsem se docela brzy,podíval jsem se na mobil,abych zjistil kolik je hodin. Bylo 8:00 ráno. Podíval jsem se vedle sebe,abych zjistil jestli je Kovy ještě v posteli. Byl otočený zády ke mě,ale já jsem obešel postel,abych se podíval jestli ještě spí. Stále tiše a pomalu oddychoval,když se jsem se zadíval na jeho obličej,zpozoroval jsem malé cestičky po slzách.

"Co jsem to provedl.'' řekl jsem si v hlavě. Chvíli jsem jen tak seděl na posteli a přemýšlel.
"Co když k němu doopravdy něco cítím." řekl jsem tiše.
Vždyť by to nešlo.

Zvedl jsem se z postele a odešel do koupelny. Oplachuji si obličej,a když zvednu hlavu v zrcadle uvidím MenTa.
"Co potřebuješ?" zeptal jsem se ho a pořád jsem se na něj díval přes zrcadlo.
"Přišel jsem se umýt,něco se stalo?"
Zeptal se mě.
"Nic." odešel jsem z koupeny do obýváku.

Kovy se semnou po celý den nebavil.
Ale proč je pořád naštvaný,i kdybych tu přítelkyni měl,nic by s tím neudělal.
Byl jsem uražený.
Kluci nevěděli co nám je,ale věděli že je to spojitost mezi námi dvouma.

Po pár hodinách chození po Venice Beach,jsme se si dali rozchod a každý si šel svým směrem.
Dali jsme si dohodu,že v 16:00 se sejdeme u hlavního mola.
Já se rozešel směrem krámy.
Kovy se šel projít někam k vodě.
A House a Pedro si šli půjčit surf.

Z pohledu Kovyho...

Šel jsem se na chvíli projít k vodě a vyčistit si hlavu.
Nebyl jsem na Martina naštvaný,měl pravo na to mít holku,ale i tak mi to bylo přeci líto.
Bylo 15:46 a řekl jsem si,že už bych mohl jít pomalu k molu.
Pedro tam byl jako první a potom hned přišel i House.
Jenom Martin pořád nepřicházel.
16:27...
16:40...
17:00...
Nikde nebyl.
Bál jsem se,hodně jsem se bál.
Co když se mu něco stalo...

Pokračování příště...

Vím,že jsem slibovala,že to vydám v sobotu. Ale byla jsem prostě líná! Doufám,že se vám líbí!❤
Enjoy

•Mavy•Onde histórias criam vida. Descubra agora