"Pojedeme do LA!" zarval jsem po celém bytě.
-O 1 týden později...-
Stojíme na letišti a je neuveritelny,zebjsme se doopravdy rozhodly jet do LA.
Stojíme tu jen my dva s Honzou, stále čekáme,az dorazí House,Kovy a Pedro.
Docela se bojim,nevím proč,protože čeho bych se mel bát.Ale mám takový divný pocit,třeba si s někým budu lést na nervy?
Porad jsem si pokládal otázky.
Ale abych to dostal z hlavy radši jsem si pustil pisnicky,nasadil sluchátka a odreagoval se.
Asi po 5 minutách na me někdo poklepal. Rychle jsem si sundal sluchátka.
"Co je Hozno?" Focke jsem se na něj nastvaně podíval.
"Jsou tady tyvole." prorážel mě pohledem.
Rychle jsem vstal a rozhlížel se kolem.
Hledám jsem,až jsem zahlédl tři kluky kteří si kráčejí vedle sebe.
Jeden byl napůl plešatý a starší než ti ostatní.
Další byl docela vysoký,tmavovlasý simpaták.
A ten třetí
...
Kluk velký jako já,hnědé vlasy,na obličeji akné,ale nemohl jsem říct ze by mu nesluselo,naopak řekl bych,že to k němu patří. (Víte snad jak to myslím:) :D prostě mu to sluší)
"Ahoj." pozdravili navzájem všichni když k nám přišli.
"Nazdar kluci,dlouho jsme se neviděli!" plácal si se všema Honza.
"Kluci? Tohle je Martin,můj kamarád od školy. Martine tohle je Pedro,House a Kovy." no dobre,ale tohle asi nejsou jejich práva jména,pousmal jsme se.
"Ahoj,já jsem Martin,jak se jmenujete vašemi pravými jmény?" zasmál jsem se.
Pedro- "Jmenuji se Petr
House- "Já jsem Kuba"
Kovy- "Já se jmenuju Karel, ale spis mi rikej Kájo." pousmál se.
Awwwe,takovej rostomilej úsměv.
'Ježíš co to říkám!' okrikl jsem se v duchu.
Tak nějak jsme se seznámili a mohly jsme vyratit.Všichni jsme se odbavily a mohly jít do letadla.
Šel jsem sedačkami a díval se po číslech,jaká sedačka je moje.
'Konečně ' vítězne jsem zajuchal v duchu.
Podíval jsem se kdo sedí vedle me, a ejhle, (wow,to je slovo😂). sedel tam Kája.
Přisedl jsem si k němu a připoutal se.
Cesta mohla začít....
Je tu další díl!! Jupííí!!
Snad se vám ti aspoň trochu líbí. A nezapomeňte hlasovat a psát komentáře! Každý komentář si rada prectu!❤
Enjoy❤
