Ve stínech zločinů w/Pan Tkačenko

Plnokrevník ve westernu

Šetřil jsem snad celý život a konečně je to tu. Sice mám jen starý klobouk a staré boty a možná, že mi chybí chapsy, vesta a ostruhy. Doteď mi chybělo to nejdůležitější... Kůň. Bez koně kovboj nemůže existovat. Mám našetřených 2 000$. Šetřil jsem na toho nejrychlejšího koně. Nemám moc v oblibě AQH (american quarter horse), protože potřebuji i koně s výdrží. Čtvrt míle je příliš málo, nechci sprintera, ale vytrvalce... Rychlého vytrvalce! Zůstává teda APH (american paint horse) nebo APP (appaloosa). APH je divnej kůň a APP je ještě divnější. Jejich zbarvení a oči. Žádný z nich není stejný a to se mi líbí.

Procházím se tržnicí a zkoumám stavbu těla všech koní. Žádný z nich není tak rychlý, jak chci aby byl rychlý. Je tu i velký výběr sedel, uzd, udidel, podsedlovek i lan a bičů, ale já si přišel pouze pro koně.

17 let jsem šetřil a našetřil jsem 2 000$, nikdo mi nepřispěl. Otec se mě zřekl po té, co jsem mu řekl, že nepřevezmu jeho mafiánský gang. Řekl jsem mu, že chci mít koně, že chci na něm jezdit a že chci být kovboj jako v televizi. Snil jsem o tom každý den. To se mu nelíbilo, chtěl to změnit. Sice měl moc téměř nad celým Ruskem, ale moc nad sny ovládat nedokázal. Snažil se to ze mě vymlátit, ale má touha tryskat po savaně na koni byla čím dal tím větší a větší. Vzdal to. Poslal mě do Ameriky, když mi bylo 15. Poslal mě tam se slovy: 'Buď si čím chceš, ale pak nežebrej o cestu zpět. Do Ruska se jen tak nepodíváš. Na koně nemáš peníze a kovboj zrovna z tebe? I brambora by byla lepší kovboj než ty! Chcípneš tam! Máš možnost vládnout Rusku a ty chceš být kovboj?! Seš synem mafiána! Už se prober sakra! Stejně ti tam někdo nachčije do očí! Stejně tě tam někdo majzne přes pytel! Stejně tam chcípneš!' a já mu na to všechno řekl, že mu pošlu pohled.

Došel jsem k poslednímu koni. Byl zvláštní. Nebyl to quarter ani paint ani appaloosa. Byl příliš ušlechtilý.

,,Co je zač?" zeptal jsem se prodávajícího a projevil o koně zájem.

,,Anglický plnokrevník, pane." s úsměvem mi odpověděl.

,,Nevypadá moc westernově..." zkoumal jsem ho pohledem (toho koně, samozřejmě)

,,Je to dostihový kůň. Je rychlý a vytrvalý. Jen nemá tak tvrdá kopyta, aby se proháněl po kamenech."

,,Rychlý a vytrvalý?"

,,Ano. Rychlý a vytrvalý."

,,Jak moc rychlý a vytrvalý?"

,,11/4 míle pod 3 minuty, pane."

,,Hmm... 11/4 míle."

,,Vidíte jak má rovné zadní nohy?"

Můj pohled sjel na zadní nohy hřebce. ,,Ano?..."

,,To znamená, že dokáže vyvinout neuvěřitelnou rychlost."

,,Ten kůň se mi začíná líbit." usmál jsem se

,,Teď se koukněte na jeho velké nozdry."

Přesunul jsem se k jeho hlavě a zaměřil se na jeho nozdry.

,,Jsou velké, takže při trysku může nasát mnohem více vzduchu do plic a může tak běžet ještě rychleji."

Byl jsem mile překvapen. Dokonalost stála těsně vedle mě.

,,Kolik stojí?" modlil jsem se, ať nestojí víc jak 2 000$, víc totiž nemám.

,,20 000$."

To si ze mě dělá prdel?! Kde mám vzít 20 000$?!
Snažil jsem se tvářit klidně s tím, že přemýšlím.

,,Mohu mít zkušební jízdu, abych si byl opravdu jistý, že má chody, které mi budou vyhovovat?"

A v tu chvíli mě to napadlo.

,,Jistě, akorát na něj nemám westernové sedlo. Bude vám vadit, jet jen s uzdou?"

,,Nikoliv. "

Vyšvihl jsem se na jeho hřbet a krokem zamířil k ohradě, kde si kupující mohl koně ještě před koupí vyzkoušet.

Asi po 3 metrech jsem koně zastavil a otočil jsem se na jeho dosavadního majitele.

,,Jak se jmenuje?"

,,Nemá jméno. Vzhledem k tomu, že o něj máte tak velký zájem, můžete mu nějaké jméno dát."

,,Popřemýšlím o tom."

Pobídl jsem ho a mířil krokem přímo k ohradě. Jel jsem na celkem malém koni bez sedla. Neříkám, byl to překrásný hnědák.

Byl jsem vděčný Jimovi, který mě naučil jezdit.

Jezdil jsem krokem u stěn ohrady dokud jsem ho nepobídl do klusu. Měl velmi pružný a rázný klus, jako by chtěl klusat stále rychleji a rychleji. O cvalu ani nemluvím. Zatímco ostatní cválající koně v ohradě měli hlavu nízko a ne příliš živý cval. Tenhle hřebec věděl, že je rychlejší než oni, on byl vůdcem stáda a hlavu držel sakra vysoko.

,,To bys měl umět i skákat, ne?" Poplácal jsem ho po krku a ve cvalu ho vedl přímo na ohradu.
Začal své kroky prodlužovat a já ho stále pobízel patama. Odrazil se a letěli jsme vzduchem. Skok netrval ani sekundu.

,,Hej!!!"

,,Stůj!!!"

,,Zastav toho koně!!"

,,Za ním!!!"

Ozývalo se za námi a já se rozhodl vyzkoušet jeho rychlost.
Pobídl jsem ho otěží, ale to se mu očividně nelíbilo. I tak zrychlil a to bleskově.

Za chvíli za námi byl jen písek a prach.

Cválal jsem na něm ještě pár minut dokud jsem ho nezastavil. Hrdě jsem ho poplácal po krku a slezl z něj. Přišel jsem k jeho hlavě. Pohladil jsem ho po lysině a zadíval se mu do očí.

,,Jsi rychlejší než jsem myslel, Midave." Usmál jsem na něj a poupravil mu kštici.

Midav nastražil uši za mým hlasem. Bude slyšet na své jméno.