Text Messages •cz•

{27}

Ráno jsem se probudila s úsměvem na tváři a šla jsem se rovnou připravit do práce. Vzala jsem si triko Rolling Stones, které jsem kdysi dávno vzala Harrymu, černé džíny a udělala jsem si culík, stejně se budu převlékat do firemního trika a zástěry, takže jsem si brala to v čem mám pohodlí.

Sedla jsem si s mojí snídaní ke stolu a Zakousla jsem se do chleba se sýrem. Prohlížela jsem si staré album s fotkami, kde jsem byla malá. Na nějakých byl se mnou Harry a na jiných zase mamka. Měla jsem hezké dětství. Koukla jsem se kolik mám ještě času a zjistila jsem, že je tak akorát čas na to abych vyrazila.

**
S Ronie nám šla práce od ruky. Právě jsem se vracela od posledního zákazníka z dnešní dopolední směny, když do kavárny vešel Harry.

"Jenom se převléknu a můžeme jít, mam ale jenom hodinu." Pousmála jsem se a položila jsem peněženku do šuplíku, který jsem následně zamkla.

"Dobře. Počkám tu." Poukázal na židli na kterou si následně sedl.

Zašla jsem do šatny kde byla i Ronie a převlékla jsem se. Když jsem odcházela zeptala jsem se zda chce něco koupit, odpovědí mi bylo zakývání hlavou v záporu a lehký úsměv z její strany.

"Můžeme vyrazit." Řekla jsem směrem k Harrymu když jsem vycházela z šatny. Zandal si svůj telefon do kapsy, přešel ke dveřím a gentlemansky mi je podržel. Všimla jsem si, že zavadil pohledem o mé triko a pousmál se.

Šli jsme vedle sebe po ulici a ani jeden nic neříkal, nebylo to potřeba. Zastavili jsme se u nějaké čínské restaurace a vešli jsme dovnitř.

**
"Tak o čem jsi chtěla mluvit?" Zeptal se Harry když jsem se dloubala v jídle a nebylo mi do řeči.

"Dneska je hezky co?" Nahodila jsem falešný úsměv a podívala jsem se na něj, on mě pouze probodl svým pohledem, který říkal, že už se z ničeho nevyvléknete. "Uhm.. no dobře. Nevím jak začít. Přestěhovala jsem se do Londýna abych si urovnala myšlenky, protože potom co jsi se po tolika letech objevil, jakoby mi to zase změnilo život. Říkala jsem si, že začnu znovu, najdu si práci, přátele a třeba se časem potkáme a zavzpomínáme na staré dobré časy. To bych, ale nesměla mít takové štěstí abych tě hned první den, po tom co jsem se přestěhovala, potkala. Nevykládej si to zle, jen mě to zaskočilo a já nevěděla co dělat. Potom co jsi včera odešel jsem si to promyslela a zůstala jsem u toho názoru, že by byla škoda všechno to hezký jen tak zahodit a tak jsem ti psala a volala."

Sledoval mě. Jenom mě sledoval. Skenoval každý můj pohyb a šlo poznat, že vstřebává všechno co jsem mi právě řekla.

"Děkuju." Bylo to to jediné co z něj vyšlo, ale já nic slyšet nepotřebovala. Dojedli jsme naše jídlo a zaplatili jsme. Pote jsme vyšli směrem kavárna a při tom jsme si povídali o tom, jak jsme jako malí hrávali fotbal a mnoho dalšího.

"Tak se zase uvidíme." Usmála jsem se a objala jsem Harryho. Pokýval na souhlas. Otočila jsem se a otvírala jsem dveře, když v tom mě zastavil jeho chraplavý hlas.

"Thalie, málem jsem zapoměl. Jak jsem říkal, že dnes máme koncert, tak kdyby jsi chtěla přijít tak můžeš." Upřímně se usmál a podal mi obálku ve které byly dvě propustky do zákulisí. Vděčně jsem se pousmála a už vážně jsem se vydala zpátky do práce.

**
"Nico?" Usmála jsem se na svou kamarádku a kolegyni zároveň.

"Co potřebuješ Nath?" Oplatila mi úsměv a pohlédla na mě.

"Nechce se ti dnes večer na koncert One Direction? Mám dva lístky." Samozřejmě jsem se nezmiňovala že jsou to propustky do backstage, ale to jsem ani nemusela, protože mi to hned odkývala.

"Samozřejmě, že půjdu." Usmála se a já jsem byla ráda , že tam nepujdu sama a že Harryho napadlo dát mi dva lístky.

***Zdravím:)) u minulé kapitoly jsem psala, že děkuju za 7k a teď můžu děkovat skoro za 8k... jste opravdu neuvěřitelní:') děkuju moc a doufám, že se vám líbí♡
PS.: kdyžtak se omlouvám za chyby.