Anonym: Možná nevíš kdo jsem, ale znáš mě.
Anonym: Rozhodla jsi se mě ignorovat?
Anonym: Notak Nathalie, odepiš mi, prosím.
Anonym: Nevím, proč mě ignoruješ, ale nelíbí se mi to.
Nathalia: Necháš mě se vyspat?
Nathalia: Co potřebuješ, že mi pořád píšeš?
Anonym: Nic, jen mě baví si s tebou psát.
Nathalia: Ale mě ne.
Anonym: Kdyby tě to nebavilo, tak mi neodepisuješ, Nathalie.
Nathalia: Neoslovuj mě celým jménem, je to zvláštní.
Anonym: Ale mně se to líbí, Nathalie.
Nathalia: ale no tak. Řekneš mi, kdo jsi?
Anonym: Ne, ale můžeš to zjistit, není to tak těžké.
Nathalia: Fajn -.-
Nathalia: Jaké je tvoje křestní jméno?
Anonym: Nebudu ti ho říkat, měla by jsi to pak moc lehké.
Nathalia: To ti mám celou dobu říkat 'anonyme'?
Anonym: No, to asi ne heh:D .. Můžeš mi říkat třeba lásko, zlato, miláčku nebo tak;)
Nathalia: Dobřeeee... zůstaneme radši u toho anonyma.
Anonym: Nathalie? chceš znát moje jméno?
Anonym: Nathalie?
Anonym: Dobře, zase spíš? Nebo co děláš zrovna teď?
Anonym: Odepiš mi prosím.
Anonym: Mám tě rád.
Anonym: No tak Nathalie:(
**je to krátký já vím, ale další část bude delší. Opravdu :D
Právě sedím ve třídě na chemii, strašně se tu nudím a vydávám tuhle část (a to o dva dny dřív než jsem chtěla) snad se líbí:))
YOU ARE READING
Text Messages •cz•
Fanfiction"Když na vás, někdo pro vás moc důležitý zapomene, je to rána pod pás. Musíte se, ale oklepat a jít dál. Je to těžké, ale nic jiného vám nezbývá." ------------------------------------ Příběh který vás v mnoha ohledech překvapí a snad si ho...
