Hodný úchyl Vadim

6.část

Austin si oddychnul.. To jen mě to neskutečně mrzelo a trápilo.
Vůbec sem si ty blby papíry a mapy prohlizet, ani číst nechtěla.. Vadim mi vše zhnusil. Takže se to tátovi opět povedlo. Další příšerná brigáda, s youtuberem, který se jen přetvařuje.
Naivně jsem si myslela, že bude hodný, mily a vtipný jak ve videích..
Ale budu to muset nějak zkousnout.
Za tuhle brigádu si vydělám za den 5000 Kč a ja nutně potřebuji nový mobil. Večer jsem se teda odhodlala a vzala si všechny ty papíry. Mile mě překvapil jeho program. Ale když si představím, že se bude jen přetvářet..
Je mi zle..
Všechno jsem velmi pečlivě nastudovala takže jsem šla spát až ve 3 a ráno musím vstavat v 5:30 .. Vůbec jsem se do školy nenaučila. Jen doufám, že nebudeme psát nějakou písemku.

Ráno
Nevim jak se to mohlo stát, ale budík mi proste nezazvonil. Vstávala jsem až v 10.. Už mě ani nenapadlo jít se rychle chystat a stihnout aspoň 4. vyucovaci hodinu.
Udělala jsem si vlastní volno a studovala jsem plánek mapy.
Odpoledne mi přišla zprava na messenger od Vaďáka. Vůbec jsem si ji číst nechtěla, ale ze zvědavosti jsem se podívala. Psal mi, že se musíme nutně sejít, jelikož mi zapomněl dát nějaké papíry. Nebyla jsem vůbec nadšena z toho, že ho uvidím.  Nakonec mi napsal, že ve 4 hodiny přijde k nám domů. Věděla jsem, že táta nebude nějak protestovat nebo dělat problémy, protože za to v podstatě může on.
Když mi to napsal uvědomila jsem si, že bych asi měla uklidit.  Rodiče byli dnes cely den pryč.
Přesně ve 4 na vchodové dveře klepal Vadim. Šla jsem ke dveřím a pozdravila ho.
Já:,,Ahoj" řekla jsem pohrdavě
Vadim:,, Čau" pozdravil s úsměvem
Bylo mi podezřele, že se usmívá, ale ja jsem s nim neustále mluvila pohrdavě.
Ani se neptal a vletěl do dveří a šel si sednout k nám na gauč. V duchu jsem si řekla ,,A je tu zase ten Vadim ze včerejška"..
Na stůl hodil ty papíry a řekl, ať se je naučím. Ja jsem nic neodpovídala.
Ze slušnosti jsem mu nabídla nějaké pití.
Já: ,,Chceš něco k pití " opět jsem to řekla pohrdavě.
Vadim: ,,Jo, dal bych si nějakej džus." řekl povýšeně.
Šla jsem do kuchyně.
Já: ,,Jakej chceš? Je tady jeblečnej, multi vitamin a pomeranč."
Vadim: ,, Dam si ten pomeranč."
Nalila jsem mu ho do skleničky a donesla. Dala jsem jo před něj.
Vadim: ,,Děkuji."
Já: ,, Nemáš zač."
Netrpělivě jsem čekala až ten džus vypije a odejde. Ale vadim se mě začal vyptávat.
Vadim: ,,Proč sis vlastně vybrala mě?"
Já:,, Když jsem sledovala tvoje videa připadal si mi hrozné sympatickej, milej a vtipnej." Když jsem to dořekla, začal se tvářit provinile. Přišlo mi jako kdyby toho nějak litoval.
Neodpověděl. Vypil džus, a jak jsem předpokládala, odešel.
Vadim: ,,Ja jdu, ahoj." Rozloučil se se mnou opět svým panovačným hlasem.
Z té návštěvy jsem ještě dlouho potom měla divné pocit.