Rizzoli and Isles Cz (Pozastaveno)

Večer

Kam jsem je jen dala, přemýšlela Maura, když šmátrala v kabelce pro klíče od domu. Ach, tady jsou, oddychla si a odemkla. Byl večer, tma a ona byla sama doma přemýšlela, jaké by bylo, kdyby na ni někdo čekal, rozsvítila světla v obýváku. Položila kabelku na stůl a šla se převléknout.

U Jane
Jane přijela ke svému domu a zaparkovala, když vystoupila z auta a šla ke hlavnímu vchodu na schodech uviděla někoho sedět.
"Ahoj osobo, co sedí u mého domu..." řekla jen tak laškovně a na tváři se jí vyloudil malý úsměv.
"Chtěl jsem ti nabídnout večeři..., třeba francouzská restaurace...?" řekl Dean a přitom se zvedal, nepřestával se Rizzoliové koukat do očí. "Počkáš tady na mě?" zeptala se a vytahovala klíče z kapsy, Dean jen přikývl a políbil jí na čelo.

Jane 'šplhala' do schodů a když došla do 2. patra a vešla do svého bytu uviděla před sebou cizí osobu, vzápětí se jí zamotala hlava a ona padla k zemi.

Maura

Maura si nalila sklenku vína a posadila se na gauč, pustila si televizi. Přepnula na hlavní zprávy a to co viděla ji opravdu vyděsilo okamžitě vzala telefon a vyťukala známé číslo...

Mezitím u Jane
Když se Jane probudila, měla hlavu jako střep. Dean už u ní seděl a ošetřoval jí ošklivou ránu na čele. "Opravdu si myslím, že by ses měla nechat vyšetřit od opravdového doktora."řekl Dean a dál čistil její ránu na čele.
"Jsem OK" řekla Jane a mžourala na přicházející techniky, kteří kolem korzovali sem a tam, z jejího bytu zase pryč a odnášeli různé důkazy po vloupání.
"Ty víš, kdo to byl, že ano?" zeptala se Jane a měřila si Deana pohledem.
"Ehm. ... Ano." řekl Dean provinile.
"Proto jsi tu. Kvůli tomu."ukázala na svůj byt.
Pomalu se zkoušela postavit. Dean jí podpíral aby neupadla a pak ji vedl dolů ze schodů jakoby byla z porcelánu.
Venku už na ně čekala Maura."Propána Jane, jsi v pořádku??" Maura měla v očích vyděšený výraz, vypadalo to spíš jako kdyby ona byla ta, kterou napadli a vyrabovali jí byt. Ale její zděšení pramenilo ze strachu o nejlepší kamarádku.
"Myslím, že toho mám dnes už tak akorát,"otočila se Jane ještě na Deana, když nastupovala do Mauřina auta, "zítra ti zavolám a ty my vše vysvětlíš."řekla už trochu naštvaněji, protože si teď uvědomila, že ji celou dobu něco zatajoval, něco důležitého. Teď se ale potřebovala vyspat a Mauřin dům bylo jediné útočiště co ji mohl kdo poskytnout, sice ji nechtěla otravovat, ale Maura trvala na svém. K matce Jane opravdu nechtěla, musela by nejmíň dvě hodiny poslouchat jak je její práce nebezpečná, že jí jednou připraví o život a že nikdy nebude mít vlastní rodinu a tyto přednášky Jane nesnášela.