Hey Parents! (Harry Styles / 1D) 3/3

3) Honey - Money

Harry

"Co se rýmuje se slovem "honey"?" zeptám se kolegy, který sedí naproti mě na židli, která je určena pro návštěvy.

Spolupracuje se mnou na jedné písničce. Musíme ji vymyslet přes noc. Včera jak jsem nebyl v práci, v mé emailové schránce mě čekalo právě toto překvapení.

Jak milé!

Zakousnu se do tužky a upřeně na něho hledím. On si snad ani nevšiml, že s ním mluvím. Jak by taky mohl, když si háže s míčkem, který si vyrobil z papíru.

Protočím oči a snažím se přemýšlet. Všechna slova, co mě napadají jsem za těch pár měsíců použil už v jiných písních. Zatím si je nikdo nevybral... Ale co kdyby jo? Pak by to byl pořádný trapas...

"Dej tam money." řekne nevzrušeně a dál si hází s míčkem.

Vykulím na něj oči a otevřu pusu. Tohle by mě vážně nenapadlo!

"Děkuji Chrisi vážně! Tohle bylo první slovo, co mě napadlo. Ale jo počkej.... To už tam dát nemůžu!" rozhodím naštvaně rukama.

Někdy vážně přemýšlím, jak jsem mohl souhlasit s naší spoluprácí, vědět to dřív jdu od toho. Teď bych si nejradši nafackoval.

"No tak Harry. Jsi horší než tvoje žena, když tu byla naposledy." uchechtne se.

Chris naráží na to, jak ho Emily poslala do hlubin jejího krásného zadku a on ani nemrkl.

Jo to bylo, taky hezký.

Ono asi bylo lehké přehlédnout její těhotenské bříško a roční dítě v náručí.

Začal s ní flirtovat.
Emily mu nenápadně ukázala prstýnek, který si přesunula na prostředníček, aby mu ještě líp ukázala kde ho má.
Upřímně nebylo to efektivní. Musel jsem zakročit já.

Postavím se a opřu se rukama o stůl. Kdyby pohled zabíjel, je mrtvej hozenej ve futrále a ještě zpopelněnej.

"Moji ženu si do pusy neber. Važ slova, jinak ukončuji naši spolupráci." řeknu naštvaně.

"Klídek. Myslel jsem to ve srandě. Nerozčiluj se. A jak se má Mia?" zeptá se a změnou tématu mě vážně zaskočí.

Vzdychnu a zamyslím se. Píši si s Emily denně. Mám o ně strach. Máma s Darcy mě chodí navštěvovat, takže mám přehled o všem. Ale chybí mi strašně moc.

"Výborně. Pokud to půjde podle plánu příští týden je pustí domů."

"Až příští týden?" vypadne z něho.

Zní to jako kdyby on už taky nějaké děti měl. Hrozně se diví. Ať už se na nic neptá!

"Jo až příští týden byli nějaké komplikace. Sorry nechci se o tom bavit."

Konečně to ta dutá hlava pochopí a věnuje se práci...

No toto trvalo!