Nechápu jak se to stalo, vždycky sem byla zvyklá na ty poznámky typu "velkej zadek", "slon" nebo třeba "obr". Říkaly mi to i "kamarádky", ale já nikdy nedala znát, že mi to vadí, ale vadilo. Vždycky!
Začalo to na lyžáku, byla jsem na pokoji s ohromně hubenýma holkama. Zjistila jsem že sem na hranici s nadváhou, což mě zlomilo, vždycky sem měla docela v pohodě váhu i postavu, dokonalá nebyla, ale nevadilo mi to, brala sem to tak, že je mi to vrozené, což je.
Jenže tam se to změnilo. Já začala číst "pro ana blogy" a přestala jíst. Vždycky na obědě sem si jen dala cca 3 zrnka rýže (myslím to vážně, opravdu! Rozkrájela sem je, aby to vypadalo že si dávám víc soust).
Největším jídle pro mě byla snídaně, krajíc penam chleba a 1-2 plátky sýru.
Celý lyžák sem jedla minimum, spolu s nekonečným lyžováním mě naprosto vyčerpávalo cokoliv. Abych dokázala jít, musela sem se podpírat, nikdy sem si nedokázala normálně si sednout, spadla sem, omdlívala sem, nejhorší to bylo v lyžárně, kde mi bylo opravdu hrůzně. Po příjezdu sme jeli rovnou na oslavu, kde sem toho snědla hrozně moc (přejedla sem se) protože tam bylo hrozně moc jídla. Hned ten den sem se zvážila, i když sem v sobě měla tolik jídla, zhubla sem celé 3kg, za týden a s plným žaludkem, naprosto!
Mamka si toho všimla. Všechno sem jí řekla. Protože sem se bála.
A tak sem začala s...
______________________________________
Přikládám fotku testu, co sem během mého nejezení, byla sem na něj pyšná. Teď se za něj stydím, ale asi by se to mělo dostat ven..
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
P.S. Doufám že se bude alespoň trochu líbit.
YOU ARE READING
BIG MONSTER
RandomJak vám může zničit život to, že nejíte? Ani nemrknete a stojíte před zrcadlem a sledujete žebra.. jenom žebtra! Můj příběh? Nikdy nechci říkat že sem vypadala jako anorektička, ale myslí, sem nebyla nic jiného, vím že to byla chyba. Ale zpátky se t...
