My lady? I love you. Adrien? I love you [DOKONČENO]

1 sušenka

°Ráno°

„Marinette vstávej, ať nepříjdeš pozdě do školy. Zapomněla sis nařídit budík, tak tě budím já." Říkala mi do ucha má mála kwami Tikki „Bude tam Adrien." Ještě dořekla Tikkj a já okamžitě vystřelila z postele jako šíp. Zamířila jsem k fotkám, které byly na mojí zdi a zadívala jsem se na ně.
„Možná bys mu to měla říct, Mari." Posadila se na mně má malá Tikki.
„To by nešlo. Až moc se bojím." Zatvářila jsem se smutně.
„Ale no tak, Marinette! Poslechni své srdce a udělej to. Když s ním budeš mluvit, mysli třeba na to, jak mluvíš se mnou. Aspoň to zkus." Poradila mi Tikki. Já se na ní jen usmála a přikývla. Potom jsem si šla udělat vše, co každé ráno dělávám. Pak už jsem šla do školy.

°Ve škole°

Přišla jsem ke škole a tam už na mně čekala Alya.
„Čau kočko, jaktože jsi tu tak brzo?" Zeptala se mně Alya a zasmála se.
„Ahoj. Taky jsem z toho překvapená." Řekla jsem a zasmála se taky. Potom přišel Nino a Alya si s ním začala ihned povídat. Chvíli jsem je jen poslouchala, potom jsem se však do debaty taky přidala. V tu chvíli přijel Adrien.
„Ahoj Nino, Alyo a Marinette." Pozdravil nás Adrien.
„Čau brácho." Odpověděl Nino.
„Ahoj Adriene." Řekla Alya.
„A-ahoj Adine. Eee teda Adriene. C-co jsem to řekla?" Vykoktala jsem ze sebe. Bylo mi strašně trapně, že jsem mu zkomolila jméno. Radši jsem nic neřekla. V tu chvíli naštěstí zazvonilo a já šla do třídy. Najednou jsem padala ze schodů, protože jsem na něho myslela. Potom mě chytil.
„Jsi v pořádku?" Zeptal se.
„J-jo...Eee děkuju." Vykoktala jsem zase. Když jsem viděla Chloé jak za ním běží, už jsem chtěla odejít a jít do školy, ale to už bylo pozdě. Ležela jsem na zemi přesně tak, jak jsem měla, kdyby mě Adrien nechytil. Alya na mně počkala, takže když mně viděla, jak tam ležím na zemi, podala mi ruku já se jí jen přichytla a ona mně přitáhla k sobě. Šla jsem si sednout do lavice a povídala si s Alyou. Nino se k nám taky připojil, ale když přišel Adrien, začal se zase bavit s ním. První a druhá hodina byla důležitá, takže jsem poslouchala všechno, co učitelka říkala. Třetí hodina už byla klidnější a já se rozhodla říct Alyi že dnes mu to řeknu! Dnes mu řeknu, co k němu cítím!
„Dneska mu to konečně řeknu." Zašeptala jsem Alyi.
„To je super! Držím ti palce." Podpořila mně Alya.
„Ale co když to pokazím?" Strašně jsem se zděsila.
„Tak se nic nestane. Adrien je hodný, on by ti neublížil." Řekla klidně Alya a mně to uklidnilo. Ikdyž jsem si stejně na 100% jistá nebyla.
„Tak dobře. Řeknu mu to po škole." Odpověděla jsem jí a dál už mlčela.

°Po škole°

Čekala jsem na něho před školou. Byla jsem nervózní a chtěla odejít, ale on zrovna přišel.
„A-A-Adriene?" Vykoktala jsem.
„Ano?" Řekl mi Adrien trochu s nezájmem v hlase.
„Chci, chci ti něco říct..." Znervózněla jsem ještě víc než předtím. „Víš já... já... já tě... já tě zdržuji. Jo zdržuju tě." Řekla jsem jen smutně, když jsem zjistila, že to nedokážu.
„Hele Marinette, já vím, že tohle si mi říct nechtěla." Podíval se na mně. Já se jen hlasitě nadechla, zavřela oči myslela na to, co mi řekla Tikki ráno a spustila jsem.
„Adriene já k tobě něco cítím. Já tě miluju..." Měla jsem pořád zavřené oči. Když něco chtěl říct, otevřela jsem je.
„Ma-Marinette nezlob se na mně, ale já.. mě už se někdo líbí. Jsi moc hodná a hezká holka, ale já tě nemiluju. Promiň." Podíval se na mně a já zpátky na něho. Chvíli jsem myslela, že ho praštím, ale potom jsem se nezmohla ani něco říct a prostě jsem utekla. Přišla jsem domů a tam jsem strhala se slzami v očích jeho fotky. Na chvíli jsem pomyslela na to, že tohle jsem neměla dělat, ale potom jsem zjistila, že mně Paříž potřebuje jako Berušku. Řekla jsem se slzami v očích: Tikki, tečky!

Tak tohle je tedy pohled Marinette. Jak se vám to líbilo? Nezdálo se vám to trochu kruté jak jí to, že jí nemiluje Adrien řekl?

🐱Nell🐞