It's okay, I hate myself too

Svatba

Ta poslední noc byla stejná jako každá jiná v poslední době. Ráno jsme opět vstávali spolu a já udělal snídani. Poměrně dlouho se válel v posteli. Po 10. hodině jsme si dali společnou sprchu. Na 11. byl plánovaný odjezd s rodiči. Přijeli jak jeho rodiče, tak i moji. Smířili se s tím docela rychle, vždyť jsme přeci jejich děti a chtějí pro nás to nejlepší. Jeho rodiče jsem viděl poprvé. Přijeli před náš dům v bílé Audi. Moji rodiče přijeli o chvilenku déle. Obě strany se pozdravily a seznámily. Moje máti objala jeho a jeho mamča objala mě. Po půl hodinovém rozhovoru jsme každý nasedli do auta svých rodičů a odjeli jsme na zámek. Přijeli jsme chvilku po 12. a šli společně na oběd. Od nás tam byli úplně všichni. Děda, babička, obě sestřenice, teta, strejda, brácha. U něj to bylo řidší. Měl tam jen rodiče a sestru. Jeho sestra byla těhotná. Byla v 8. měsíci. Usedli jsme u stolu. Já na jedné straně a on na druhé. Docela mi vadilo, že jsme od sebe tak daleko. Po boku seděli rodiče a za nimi ostatní příslušníci rodiny. Připili si na naše zdraví a spustila se živá hudba. Bylo to jako někde na středověké svatbě. Hostina, víno ve džbánech, kožešiny na stolech, na židlích. My dva jsem seděli na dřevěných trůnech pokrytými kožešinou z vlka. Hudba byla snad keltská? Byla docela veselá a všichni měli dobrou náladu. On se bavil se sestrou. Neviděli se aspoň 2 roky. Já jen koukal okolo. U vedlejších stolů seděli divní lidé. Bylo mi z toho nějak divně u žaludku. Obřad a hostina se konala v jedné a té samé místnosti. Před námi byly 4 schody a obří oltář, kde seděl farář. Byla to nezvyklá svatba, ale přesně podle jeho chuti, takže jsem byl spokojen. V síni bylo dost lidí. Po chvilce si ke mě přisedl nějaký mladík v kápi. Měl na sobě divný kabát. Koukl se mi do očí a já do jeho. Okamžitě jsem je poznal o koho jde. Natáhl ke mě ruku a já se koukl pod rukáv kabátu. "K-Kroužková zbroj?!" Vykřikl jsem přes celou místnost a vlepil mu facku, ze které spadl na stůl. Hudba začala hrát smutně. Vstal jsem a přes celou síň jsem se na něj podíval. Z vedlejších stolů vstali chlápci s kudlami v rukou. Přiběhli k našim stolům. Myslel jsem si, že jde o nějakou nahranou středověkou aféru. Jeden zarostlý starší chlápek přišel zezadu k sestře mého přítele. Chytil ji za rameno a 5x jí bodl do břicha. Začala křičet a do toho chaosu začali ostatní podřezávat hrdla našim rodičům a příbuzným. Sestra padla na zem, těžce dýchala a držela si břicho. Rozeběhl jsem se k němu, ale z vyvýšeného místa, kde hrála kapela vylezli střelci s kušemi a obou nám zasadili jeden šíp do zad. On padl vedle jeho sestry na kolena s šípem v zádech. Já s šípem mezi lopatkami jsem se schoval pod stůl a plazil se směrem k oltáři kde seděl farář. Palčivá bolest mě sžírala zevnitř. Pod stolem u faráře jsem zahlídl dívku. "Markéta?!" šeptl jsem si naštvaně. Byla to přítelkyně toho, který se se mnou rozešel. Ten kvůli kterému jsem chtěl skoncovat život. Přišel k faráři a podřízl mu hrdlo. Po chvíli bylo ticho a jen jsem slyšel jak můj přítel pláče u jeho sestry a ta těžce lapá po dechu. Krátkým pohledem k nim jsem viděl jak jí podpírá hlavu v klíně a drží ji ruku. Něco se ve mně rozbilo. Vyškrábal jsem se z pod stolu, vzal jsem nůž, který ležel na zemi a vytáhl Markétu za vlasy. Přiložil jsem jí nůž ke krku. "Je tohle nutné?!!!" Podíval jsem se na něj. Pil z farářova kalichu víno a smál se. "Pusť jeho a mě si klidně nech, ale ubliž mu a Tvé mladé podříznu hrdlo" přiložil jsem jí nůž na kůži a zatlačil. Zavřela oči a začala vzlykat. "A proč bych to měl dělat?" Řekl s úsměvem na tváři. "Nevidíš? Podříznu ji! Přísahám na vše co je mi milé!" Začal se smát. "Tak si najdu jinou" zlostně jsem se na něj podíval. Otočil jsem se na něj. Sestra byla mrtvá a on se na ní pořád díval. "Prosím!" Zaječel jsem s brekem. Ten dědek, který pobodal sestru vzal nůž a přišel k mému příteli. "Pozdrav od T.S." Vrazil mu kudlu do břicha. Když jsem to uviděl... Jako bych ochrnul. Podřízl jsem ji hrdlo s křikem a nůž upustil. Nezmohl jsem se na nic jiného než na brek. Stál jsem a čekal. Další šípy mi přiletěly do zad a já spadl na mrtvé tělo Markéty. To byl konec. Zalehly mi uši a ležíc na zemi jsem se díval na něj. Koukal na mě a já na něj. Natáhli jsme k sobě ruce, ale byli jsme tak daleko. Cítil jsem chlad. Bylo mi jasné, že umírám. "M-Miluji Tě" zavřel jsem oči. "J-Já Tebe také" to bylo poslední co jsem slyšel.