Svět Víl

5: Nové já

Sandra
Probudila jsem se podle vůně jsem poznala že jsem v mém pokoji. V pokoji ve kterem jsem prožila celých 116let.
Ano 116. Ve škole musim ale řikat že mi je 16.
Někdo zaklepal na dveřa a vešel. Byla to máma.
Sandro jsi normální? Začala ječet. Nevěděla jsem co to má znamenat. Podívala jsem se na ruce a neměla jsrm tam ani škrábnutí.
Jak je to možný? Vždyť jsem se vlastnoručně podřezala. Já chci být mrtvá a s Davidem.
Teď je někde s nožem v zádech a já mu nemužu nějak pomoct.
Začala jsem brečet.
Já chci za Davidem. Řekla jsem mámě. Ale jak pak by to šlo zabila jsi ho a odešla jsi. To se hned promněnil v prách a zmizel. Ŕekla máma brečela jsem ještě víc.
Kde ho mám teď hledat? Ptala jsem se sama sebe. Máma to neřešila. Asi di myslela že to jenom hraju abych nemusela do školy.
Máma
Však ona se z toho dostane. Pobreči si a když uvidí že mi to nevadi tak ji to přestane bavit a uklidni se.
Je tak mladá. Za nedlouho si ani nevzpomene že se něco takového něco stalo. Ale nesmí zjistit že je cesta z našeho světa.
Říkala jsem si když jsem odcházela ze Sandřinýho pokoje.
Sandra
Já dnes ale nepujdu do školy a budu ho hledat. Musim ho najít a zjistit jak mu mužu pomoct.
O několik hodin později jsem byla v lese a promněbila jsem se ve vílu. Měla jsem velké křídla které se pohybovali obje stejně do předu a do zadu.
To mělo znamenat že se zlobím a poprvé jsem udělala něco o čem jsem ani nevěděla.
Když jsem dala křídla do předu a lehce jsem se do nich zavinula dala ruky v pěst a zavřela jsem oči. Tak se rozfučel vitr a byl tak silný že se zohýbaly stromy.
Ocitla jsem se někde kde jsem nikdy nebyla ale něco mi to připominalo. Jako bych tu někdy byla ale nebyla jsem tu nikdy vím to.
Šla jsem mezi stromy. Došla jsem k cestě ktera vedla dlouhou ulicí samých domů.
Chtěla jsem ní utíkat ale něco mě táhlo k druhému domu z prava. Když jsem tam přišla podle hudby jsem poznala že je tam párty.
No není divu že mě to táhlo sem. Zasmála jsem se i když mi teď moc do smíchu nebylo.
Chtěla jsem zazvonit ale pak jsem si uvědomila že jsem víla musím se promněnit zpět.
Hned co jsem dokončila svou promněnu někdo otevřel dveře. Překvapilo mě kdo tam stál. Chtěla jem brečet ale zároveň se smát. Byl tam David.
Já.. já myslela že jsi mrtvý. Řekla jsem mu když jsem se trochu rozkoukala.
Jo to já si taky myslel ale překvapila mě jedna věc. Řekl a smál se jako by se nic nestalo.
Zamračila jsem se na něj. Jak to mysliš? Co se stalo? Já jsem hned běžela do lesa a tam jsem si podřezala žíly na rukou i krku. Ale teď tu nic nemám. Jak je to možný? Kladla jsem spoustu otázek.
David ke mě přišel. Chytl mě za ruku a druhou mi přejel přes rty. Tím dal na jevo že mám být potichu. Je tu párty teď si pojď užít a proberem to pak.
Řekl když jsem konečně zmlkla. Pousmála jsem se a šla za ním vlastně jsem i musela když mě držel za ruku.

Nemohla jsem uvěřit tomu že on žije. Byla jem tak štastná. Bylo to pro mě užasné jako když
jsem se podívala do zrdcadla a poprvé jsem viděla křídla které patří jenom mě.

Když jsem se probudila ležela jsem na Davidovi zvedla jsem se a rozhlédla se kolem. Když jsem viděla všechny ty lidi co leží pozemi na sobě vedle sebe atd. Vykouzlil se mi usměv na tváři. Podívala jsem se na Davida a přiblížila jsem se k jeho rtum. Měla jsem chut je spojit ale nemohla jsem. On spal. Moje city jsou ale silnější a já ho přece jenom políbila. Měla jsem přitom zavřené oči.

Na protější straně se k mé puse dobýval jazyk. Byl to Daviduv jazyk. Už se probudil a já jsem spolupracovala s ním. Bylo to užasné. Sice netuším co se dělo tu noc ale tohle bylo nádherné.

Když jsme se odpojili musela jsem se ho zeptat jestli něco bylo v noci. Nevím ale jestli ne musíme to napravit. Řekl mi a chytil mě za zadek a přitáhl si mě k sobě. Já se ale odtrhla od něho a řekla. Taky bych tochtěla napravit ale podívej se kolem jás ted rozhodně nemužeme.

David

Když jsem se rozhlédl kolem nás uviděl jsem tolik lidí na zemi že jsem ani netušil že se tolik lidí k nám vejde. A to leží když si stoupnou tak se jich tu vejde ještě víc.

Uvědomil jsem si že to vážně nejde si to rozdat přímo tady mezi nima. Dobře máš pravdu ale jen co odejdou rozjedem to. Řekl jsem a zsmál se. Dobře řekla Sandra a usmála se taky.

Zeptala se mě. Jak je možné že nejsi mrtvý když jsem tě zabila i když jsem to nechtěla udělat? Nevěděl jsem co ji na to mám odpovědět ale vím že ji nemužu lhát a musím ji říct pravdu. No víš já nebyl jsem zabit od tebe. Teda jako jo byl ale ne uplně.

Podle jejího výrazu necháúala o čem to mluvím. Musel jsem jí to vysvětlit do podrobna. No ten nuž který ti asi mamka přičarovaola nebyl pravý ale no.. byl gumový. Dořekl jsem a nahodil takový ten překvapený výraz.

To si děláš srandu? Jak to že jsem to nepoznala? Začala se mě ptát. A jak to když jsem se podřezala tak jak to že ted nemám nikde ani jizvičku? Znovu se ptala. Já bohužel jsem neznal odpověd a tak jsem udělal smutný obličej a řekl. To netuším to se nejspíše budeš muset zeptat tvé mámi. Mé mámi? Zešílel jsi? Zasyčela na mě.

Proč si myslíš že za to muže má máma? Zeptala se opět. Sandra měla tolik otázek a já tak málo odpovědí. Že mi z toho byla až hanba.

Řekl jsem jí že at se na mě nezloí ale nemám odpověd na každou její otázku. Značně kývla hlavou  usmála se. Slezla ze mě a šla směrem do koupelny. Já jsem šel nachystat snídani a probudit ostatní rachotem s nádobím. Vzal jsem pánvičku a hrnec a začal jsem chodit po domě a mlátit s nádobím o sebe byla to docela sranda ale po chvíli to bylo trochu protivné.

Všichni se zvedali ze země a drželi se za hlavy protože to byl ne trochu ale obrovský rámus. Když Sandra vyšla z koupelny obalená ručníkem začala křičet. Co je to tu za rámus Davide? Já jsem položil všechny věci co jsem držel na stul a šel jsem za ní.

Ty jsi krásná i když vylezeš ze sprchy víš to? Řekl jsem jí. Nečekal jsem odpověd protože na tohle ani snad odpoved není. Ty brepto. Řekla mi a usmála se. Otočila se a chtěla zase zalíst do koupelny ale to už jsem ji chytl za ručník a ztrhl jsem ho z ní.

Otočila se a chytla si všechno co jsem neměl vidět. Poipřemýšlel jsem ale jen na chvíli. Stejně jsem tě už viděl v noci jak jsme spolu spali. Řekl jsem a usmál se. Uvolnila svoje ruky a já tak viděl všechno. Začal jsem se smát stejně jako každej kluk když vidí holku nahou. Když zjistila že to není žádná pravda skočila po mě a vzala mi ručník z ruky. Znovu se s ním obalila a já si ji vzal do náruče. Sandra omotala nohy kolem méha pasu a ruky dala kolem mého krku. Chytl jsem ji za zadek a začali jsme se líbat. Všichni mezi tím odešli a my tam byli sami.

Šel jsem se Sandrou na hrudi ke gauči na kterém jsme se probudili. Položil jsem ji a pomalu z ní sundal ručík co měla na sobě. Jsi krásná řekl jsem ji a pomalu se na ni položil.

------------------------------------------------------------------------------------------------

Říkala jsem si že trocha erotiky neuškodí :D v další kapitole to bude pokračovat :D