Dear diary I h.s. cz

5.

Přelezla jsem branku jako předtím a seskočila. V tu chvíli se mi zamotala hlava až jsem málem upadla. Nějak jsem se dobelhala domů, kde už na mě čekala vystrašená Kate.
"Kde jsi prosímtě byla?" vyhrkla na mě hned když jsem vešla do domu.
"Byla jsem běhat" odpověděla jsem a chytila jsem se zdi, protože se to tady začínalo motat.
"Ar? Co ti je? Bože to je krev?" vypískla a já se sesunula na židli.
" upadla jsem.." je jediné na co se zmůžu.
"Aryo musíme jet do nemocnice, máš rozraženou hlavu".
Dotkla jsem se prsty toho bolavého místa a podívala se na ně, když jsem spatřila krev začernilo se mi před očima.

Probudila jsem se v nemocnici, ležela jsem na pokoji s nějakou starou paní, která naštěstí spala. Hlavu jsem měla zašitou a obvázanou obvazem. Musela jsem vypadat jako blázen. Naštěstí jsem ten den mohla už jít domů.
Ten večer jsem opět seděla na parapetu a opět jsem pozorovala světla majáku a pak jsem shrnula celý můj den pomocí propisky a jedné stránky v deníku.

Milý deníčku,
dneska jsem potkala toho nejprotivnějšího kluka na světě! ....nejhorší na tom však nebylo to, že jsem skončila v nemocnici, ale to že nemůžu dostat z hlavy jeho smaragdové oči.

_______________________________

Ráno mě budík probudil v 8. Doktor mi zakázal jít dneska běhat a tak jsem se projednou rozhodla poslechnout. Vstala jsem a šla provést ranní hygienu. Jako první jsem se však v koupelně podívala do zrcadla a zděsila se svého odrazu. Vážně jsem vypadala jako debil s tím obvazem. Radši jsem si ho sundala, protože jsem s ním ani náhodou nechtěla jít do školy. A pak jsem to uviděla moji díru v hlavě zašitou 3 zelenými stehy. Nevypadalo to tak hrozně a navíc jsem to měla na čele, takže mě naštěstí ani neholili hlavu. Jinak bych se asi zbláznila.

Vlezla jsem si do sprchy a potom jsem si vyčistila zuby. Nenosím moc make-upu, jako vždy jsem nanesla řasenku a potom jsem přidala ještě korektor na kruhy pod očima. Dneska jsem toho moc nenaspala díky jedněm nejmenovaným zeleným očím. Když jsem hotová ještě si rozčesu vlasy, které potom nechávám doschnout.
Po dlouhém hrabáním se v šatníku si na sebe beru černé skinny a černé triko s dlouhým rukávem, celý Outfit doplním mojí oblíbenou riflovou budou, která vypadá jako z 80 let, ale já jí prostě miluju. Je trochu potrhaná a je trochu sepraná. Hlavně je mi velká, protože dříve patřila Chuckovi..

Potom co přesvědčím Kate, že dneska už zvládnu školu si ještě beru černý batoh a černé vysoké conversky. Pak už vyrážíme do toho pekla jinak taky známého jako střední škola.

Po všem papírování v ředitelně a po prohlídce školy konečně stojím před třídou angliny. Koukám na ty dveře ale nemůžu se odhodlat k zaklepání. Nemůžu se ani pohnout. Zvednu svojí ruku a už chci zaklepat, ale vyruší mě hlas. Ten paličák!
"To snad ne! Bože proč já?" začne se chytat za hlavu a dělat grimasy nad mojí přítomností v jeho škole.
"To bych měla spíš říct já" protočím nad ním očima a přemýšlím, zda bych mohla přestoupit na jinou školu, ale hned to zatrhnu. Nenechám si to tu zkazit nějakým blbem.
"To jsi tak retardovaná, že ani neumíš zaklepat?" řekne kudrnáč, odstrčí mě ode dveří a pak už vchází dovnitř.
Pomalu ho následuji. Náš učitel je starší pán s kulatými brýlemi a milou tváří. Když však spatří toho kluka, tak se mu na čele vytvoří vráska.
"Zase pozdě Stylesi?" pokroutí nevěřícně hlavou. Ten kluk nad jeho komentářem jen mávne rukou, jakoby ho to vůbec nezajímalo a jde si sednout k nějakému černovláskovi. A pak se to stane. Všechny pohledy se stočí na mě. Pan učitel si mě všimne až po chvíli a pak začne zmatkovat:
"huh, ty musíš být" prohrabuje se papíry na stole a pak najde to co potřebuje "Arya?" zeptá se mě a já kývnu "Arya Clarková?" zase kývnu.
"Měla jsi přijít už včera" čeká na vysvětlení.
"Omlouvám se, ale včera jsem spadla a rozrazila si hlavu, tak si mě nechali v nemocnici" vykoktám a sklopím pohled. Když ho zase zvednu vyhledám ve třídě smaragdové oči a jeho pohled zbystří a prohlíží si mou tvář, dokud nenajde jizvu na mém čele. Pak provinile sklopí pohled.
" Dobře" řekne učitel "hlavně, že jsi v pořádku" poprvé se na mě usměje.
A pak mu zajiskří v očích "Děcka víte, co přijde teď?" usmívá se na žáky a já jen vyděšeně stojím.
"Quiz?" zeptá se nějaká holka. "Ano quiz" zatleská učitel jako malé dítě, což mě vyděsí ještě víc.
"Takže Aryo, zahrajeme si takovou hru. Spolužáci ti teď budou pokládat otázky a ty na ně odpovíš, samozřejmě nemusíš jestli nechceš, je to jen takový seznamovací rituál" mrkne na mě.
"Dobře" polknu.
Jako první se přihlásí nějaká zmalovaná blondýna a zeptá se mě jestli chodím do solárka, nad tou otázkou jsem se musela uchechtnout a pak jí odpovídám, že jsem z Austrálie, takže ne. Pak následují otázky typu : umíš surfovat a tak. Potom se přihlásí pěkný kluk v zadní lavici a zeptá se, jestli jsem zadaná. A já vím, že v tu chvíli jsem naprosto rudá, ale odpovím že ne. Poslední otázka je od kudrnáče, jak jinak. Založím si ruce na prsou a čekám jaká blbost z něj vypadne. "Často se vloupáváš na cizí pozemky?" jenom nad jeho otázkou protočím očima a pak odpovím "nic takového bych v životě neudělala" a mrknu na něj. Pak mi učitel dá konečně svolení si sednout a já se zarazím a rozhlednu se po třídě. Všimnu si že ta solárková barbie sedí sama, ale nakonec se rozejdu na konec třídy a posadím se ke klukovi s milým úsměvem a modrýma očima.

 "Jsem Louis" mrkne na mě a pak ještě dodá "a jsem gay, takže nemusíš být nesvá z mé otázky, jestli jsi zadaná. Jen jsem to chtěl vědět" usměje se. Oplatím mu úsměv a výrazně se mi uleví."Aryo jsi kočka, ale nemáš u mě šanci" teď už propukám v hlasitý smích a celá třída se na mě otáčí. Výjimkou není ani jedna tvrdohlavá kudrnatá palice.

Celý den mi Louieh vysvětluje jak to tady chodí. A popisuje mi lidi ze třídy, což mě docela dost rozesmívá.
Zjišťuju, že ta barbie se jmenuje Kim a je to tak trochu královna třídy nebo co.
"A támhleten kocourek je Zayn" zkousne si Louieh ret a ukáže na černovláska vedle kudrnáče.
"Líbí se ti?" neodpustím si otázku.
Louis jen mávne rukou "je heterák" řekne mírně zklamaně.
"A ten vedle něj?" zeptám se s nezájmem na Stylese.
"To je Harry" odpoví prostě Louis, pobídnu ho aby mluvil dál povzdechne si ale poslechne "lamač srdcí, třídní rebel, flákač, všichni jsou mu ukradený, jedinej na kom mu záleží je on a jeho vlasy" zasměju se nad poznámkou na Harryho vlasy, ale pak se zamyslím nad tím proč je takový jaký je.

Zbytek mého dne už je nudný. Přijdu domů, bavím se s Kate a Niallem a pak jdu spát. Momentálně sedím na parapetu, koukám do tmy a čekám. Čekám až se ve tmě objeví to tajemné světlo z majáku. Nevím proč mě ten maják tak fascinuje, ale od chvíle co jsem přijela mě k němu něco táhne jakoby mě k sobě volal. Dává mi naději. Každý den někdo přesně v 21:56 někdo vyleze nahoru a rozsvítí to světlo. A pak už se jenom kouká do tmy a čeká, čeká jestli ho někdo uvidí a přijde ho zachránit. A já ho vidím.

Je to pořád ještě o ničem, ale mám s tímhle příběhem velké plány, tak snad přetrpíte pár nudnějších částí.
                                                                                      E.
-na obrázku Arya