2. kapitola

411 54 14
                                    

Zazvonil mi mobil. ,, Kdo to je?" zeptal se Steve. Zrovna jsme se všichni balili, že pojedeme na bráchovu chatu v horách, aby jsme si trochu oddechli. ,, Fury." odpověděla jsem a zvedla to. ,, Brej den pane." řekla jsem zvesela. ,, Jsem rád že máte dobrou náladu slečno, něco bych totiž potřeboval." řekl Fury. ,, Co potřebujete?" řekla jsem otráveně. ,, Našeho kriminálníka na Asgardu nechtějí, prý si ho máme klidně nechat, ale já ho hlídat nemůžu, mám moc práce, posílám vám ho expresní zásilkou." oznámil mi jako by se nechumelilo. ,, Co? To snad nemyslíte vážně, my se chystáme na chatu!" vyjekla jsem. ,, To nebyla otázka slečno, už je na cestě." ,, Grrr, Příště vám ten mobil nezvednu!!!" zavrčela jsem a vztekla třískla mobilem o sedačku, div jsem jím nesejmula Clinta. ,, Co se děje ségra?" zeptal se Tony. ,, Fury nám posílá toho impecila!" řekla jsem vynervovaně. ,, Kdo je impecil?" zatvářil se nechápavě Thor. ,, Tvůj brácha." štěkla jsem po něm. ,, A co bude s chatou?" vyjekla Nat. ,, No co? Vezmem ho sebou, když nemá tu svou svítící hůlku tak stejně nemá nic moc co dělat." pokrčil rameny Tony. ,, Ok, ale jestli nám to zkazí, tak mu osobně namlátím." zamračila jsem se. Zazvonil dveřní zvonek. ,, Běžte někdo pro něj, já jdu nakládat kufry." řekl Steve. ,, Jdu s tebou." přidala jsem se. Nějak zvlášť mě nezajímal, byla jsem ráda, že jsem s ním osobně nikdy nemluvila. 
,, Hurrá, hotovo." řekli jsme se Stevem naráz a plácli si. ,, Tony, můžete jít, budu řídit." řekla jsem do vysílačky. ,, Na to zapomeň ségra." zasmál se. ,, Pozdě, už sedím, a víš že mě od knyplu nedostaneš." řekla jsem. Nastartovala jsem letadlo, no spíš takovou soukromou stíhačku a zapla jsem si pás. Steve si sedl na jednu ze dvou lavic vzadu. Po chvilce přišli i ostatní. Protočila jsem se na sedadle, abych si je mohla prohlédnout, hlavně teda Lokiho. Mračil se, což mě naopak vyvolalo úsměv na tváři. Taky se na mě koukl. ,, To už jste opravdu tak zoufalý, že necháte pilotovat malou holku." prohodil a to neměl dělat. Jak to řekl tak Tony zbledl a já se zamračila. Ukázala jsem na něj prstem a jeho ruce okamžitě zmrzly, šokovaně se na ně podíval a pak zase zpátky na mě. ,, Nikdo mi nebude říkat malá holka, rozumíš?" řekla jsem výhružným hlasem. Kývl hlavou jakože rozumí. Luskla jsem prsty a led hned roztál. Otočila jsem se k řízení a vzlétla se stíhačkou.


Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jan 18, 2016 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Winter with AvengersKde žijí příběhy. Začni objevovat