Dramione's Problems- First Year

•1. Důvod•

Poněkud zděšeně jsem otevřela svou tašku a začala z ní vytahovat knihy, které bych si mohla přečíst. Jednu po druhé jsem skládala na stůl, až přede mnou vznikl obrovský sloup a když říkám obrovský, myslím obrovský - já tenké knihy nečtu. Byl dokonce až tak obrovský, že si ho všiml i Ron a ten zásadně knihy ignoruje. Jednou dokonce přehlížel knihy tak vehementně, až si sedl na obludné obludárium a následně s ním chodil týden zakousnutým v zadku.

Studentky Krásnohůlek dokončily svůj taneček a Madame Maxime, které se oprávněně říkalo Maxime, přišla za Brumbálem. Ředitel Bradavické školy jí chtěl políbit ruku na přivítanou, jenže u ženy s takovou výškou bylo těžko určit, zda ta obrovská část těla je ruka nebo hlava. Zamýšleně jsem pozorovala vazby knih, když se dveře Velké síně nepatrně otevřely a dovnitř vešel Malfoy. Nevím jistě, jestli přišel naschvál pozdě, nebo mu prostě ta blond barva vyžrala i poslední mozkové buňky a on už nepozná hodiny, ale jisté je, že opět nedokázal přijít včas a tím pádem na sebe upoutal veškerou pozornost.

,,Kde myslíte, že byl?" vydechl polohlasně Ron, který nevědělel jestli má sledovat krátkou sukni Fleur či Malfoye, když se Fred posměšně uchechtl a nahnul se k Harrymu.

,,Vsadím deset galeonů na to, že určitě někde rotoval na vrbě." Neubránila jsem se úsměvu a George odmítavě zavrtěl havou.

,,Podle mě jen někde trénoval, na mlátičce bude rotovat až s Hermionou." Rádoby uraženě jsem se na Freda podívala a otočila se tak, abych viděla na to, co se děje u učitelského stolu. Všechny studentky z Krásnohůlek se stále zasněně dívaly na Malfoye, což by mu nemělo moc lichotit, jelikož ta škola byla pouze dívčí, a tak se nedalo předpokládat, že ty holky viděly moc chlapců, co nebyli dívkami. Ovšem o tom Malfoy zjevně nepřemýšlel. Díval se upřeně na Fleur, dívku s dlouhýma blonďatýma vlasama a nemohl z ní spustit oči, stejně jako Snape, když se Seamus snaží připravit nějaký lektvar, ovšem v Dracově případě to asi nebylo z důvodu, že by se obával globální katastrofy a výbuchu Bradavic, což by dle Snapea Seamus hravě svedl. Minule když řekl, že umíchá vážně excelentní lektvar, bouchla Etna, i když Seamus pořád tvrdí, že s tím neměl žádnou spojitost.

Malfoy teď zrovna procházel mezi naším stolem a stolem Zmijozelu, když jsem si ho podruhé všimla. A šel docela rovně, takže určitě někde nerotoval a Trellawneová se určitě mýlila. Crebbe a Goyle na něj mávali jakoby stopovali auto u dálnice, ovšem Malfoy je nevnímal a nadále sledoval Fleur, když nastalo ticho a do místnosti vtrhli studenti z Kruvalu. Nerada to přiznávám, ale tělo Viktora Kruma pro mě bylo náhle zajímavější než všechny ty knihy. Nebyl to typ chlapce, kterého byste mohli jen tak snadno přehlédnout, i když byl dle mého až moc mužný a navíc hráje famfrpál a tomu já už vůbec nerozumím. Ale rozhodně je hezčí než Malfoy a navíc není blonďatý, což je taky výhoda, jelikož všechno co má podobné zbarvení jako Malfoy je špatné.

Přemýšlela jsem zrovna kam mám položit knihu o Zlatoslavovi Lockhartovi, když Viktor procházel kolem mě. Sledovala jsem ho a vzpomněla si, jak knihy odkládá Ron: ,,prostě ji zahoď co nejdál a doufej, že ji nenarostou nožičky a sama nepřijde a nebo že se ti nezakousne do zadku jako to obludarium" a tak jsem to tak udělala. Pustila jsem knihu na zem a dál zaujatě sledovala Viktora, když se za mnou ozvalo zapištění. Doslova jako byste hodili knihu na Ufňukanou Uršulu.

„Můžeš laskavě dávat pozor, Grangerová! Zrovna jsi po mně hodila knihu s nějakým zlatým retrívrem skříženým se zubní protézou! Co to jako je? To si čteš o tom jak mutovat psy? Počkej přečtu si jak se to jmenuje, beztak je to něco zakázaného a tebe potom vyhodí ze školy, tady to je. Zlatoslav Lockhart a jeho úspěchy" přečetl Malfoy a zděšeně se díval na knihu našeho bývalého profesora obrany proti černé magii. „No to je vážně úspěch vypadat takhle. Už chápu, jak myslel to, když tehdy tvrdil, že zahnal smrtonošku v Bankoku jen svým úsměvem. Kdyby na mě vycenil takové zuby, myslel bych si, že mě chce minimálně sežrat a ne jen zahnat. Počkej podívám se, jestli tu není kapitola o tom, jak ji žral," konstatoval Malfoy a hodil knihu vedle mé skromné hromádky, která nebezpečně zavrávorala. Draco chtěl jít dál, ale to se mu ne tak úplně povedlo, jelikož hromada knih ztratila rovnováhu a začala padat. Doufala jsem, že Draco uteče, ale jakmile mu na hlavu dopadlo 1500 stran další knihy, Draco vyjekl a všichni z Kruvalu se na něj otočili. Samozřejmě i Viktor, který se teď díval mým směrem, jelikož Draco stál za mnou, a já se rozhodla využít příležitosti a na Viktora zamávat. Vlastně ani nevím proč, jen mě to tak napadlo. Má ruka vystřelila vzhůru jako při hodině lektvarů, avšak nešťastnou náhodou jsem shodila mísu s punčem. Slyšela jsem Snapea, jak říká něco ve smyslu,: „A tady vidíte, proč ji nevyvolávám, když se hlásí" a otočila se, abych viděla škody, které jsem udělala. Část punče se rozlila a druhá část skončila u Draca v rozkroku, zacož mi mohl být vděčný, jelikož v tom rozkroku taky konečně něco měl.