Část 19

115 16 0
                                    

Frank se na tebe podíval jako kdybys spadla z višně. Měla jsi vyděšený výraz, když si se na mě dívala asi jsem vypadal hodně špatně, jako vždy. Tvůj bratr byl červený od zlosti. Darovala si mu jeden káravý pohled a začala mu v klidu vysvětlovat, jak to vlastně bylo. Byl jsem ohromený z tvého hlasu, který byl tak pokojný a uklidňující. Frank mě pustil a odešel, ty ses ke mně sklonila a pomohla jsi mi se vším co jsem měl kolem sebe rozházené, podala jsi mi to.. Ale já nic neřekl. Ani jedno hloupé děkuju.




Možná moje JulieKde žijí příběhy. Začni objevovat