I

27.3K 287 7
                                    

Vzbudila jsem se 5minut před budíkem.Zase do školy,do toho pekla.Nechce se mi tam a na druhou stranu chce.Vstala jsem,mamka byla už vzhůru.Šla jsem do koupelny,a lekla se,co to za strašidlo přede mnou stojí.Rudé oči,jak kdybych byla zhulená.Pobrečet celou noc jen kvůli jednomu hajzlovi,kterého tak miluju.Dobrý no.Nechtěla jsem se ani před mamkou ukázat,jinak by si fakt myslela že něco beru.
Opláchla jsem si tvář,a šla do pokoje.Bylo 7hodin přesně.Docela rychlovka.Dala sem si tenké linky,řasenku a zvýraznila jsem si obočí.
Myslela jsem si že mi to aspoň trošku pomůže ty rudé oči zakrýt,a nic.Přešla jsem ke skříňce natáhla na sebe černé džíny bílé triko s nápisem "I don't need therapy,I need hug" miluju to triko.Vzala si prášky před snidaní a šla do kuchyně,mamka seděla u stolu s kávou. "Docela rychle dneska,dáš si kávu?" zeptal se.S úsměvem jsem souhlasila. Sedla jsem si k ní.Očí si určitě všimla,ale nedala to najevo.Protože ví že bych pak byla nepříjemná.Poslední dobou mám s mamkou dobrý vztah.Jsem za to ráda.Jediná ona je co mě dokáže rozveselit.Dopila jsem kávu,a vstala,poděkovala mamce. "Nechceš hodit do školy?"
"Ne dobrý mami,děkuju"
"Dobře tak se měj hezky"
"Ty taky" obejmula sem jí.
Hodila jsem na sebe černou tenkou bundu a bílé boty.Dala jsem si do uší sluchátka a zapla si "Born to die" od Lany.
Sedla jsem si na zastávku,a čekala na autobus.Za 5minut přijel.A já věděla že od tý doby co vlezu do autobusu,začíná peklo.
Nastoupila jsem do autobusu,překvapivě tam Michal nebyl.Sedla jsem si úplně do zadu,kde je klid.Když jsem vešla do školy,šla jsem jako první do skříně pro učebnice.V dálce jsem viděla Michala jak je u skříněk.Chtěla jsem se otočit a jít pryč,ale přišla bych pozdě na hodinu.Všiml si mě a já přešla ke skříňce,se strachem že mi řekne něco hnusnýho. "Čau děvko" Jak mi může říct že jsem děvka,když jsem s nikým nikdy nespala.Nic o mě neví,a říká o mě takový věci.
Vzala jsem si knížky a jeho ignorovala.Šel za mnou.Strčil do mě tak že mi spadly všechny knížky na zem.A šel dál.Nechápu jak takovej kluk jako on může bejt takovej hajzl.Vešla jsem do třídy,všichni tam už byly kromě Michala.Šla jsem k předposlední lavici,kde sedím.A vzadu sedí Michal.Připravila jsem si věci na chemii.Učitel přišel do třídy a všichni se zvedly.Pak se objevil Michal ve dveří.
"Omluvte mě pane učiteli,byl sem u ředitelky"
"Michale,ředitelka tady dnes není"
Všichni se začali smát.
"Sedni si a rovnou rozdej testy"
Všem to rozdal normálně,jen mě ne.Mě to hodil a spadlo mi to na zem.Pak mě učitel ještě seřve,za to že dělám co nemám.Proč mi tohle furt dělá co sem mu udělala.Na test jsme měli 15 minut,všechno jsem věděla,chemie mi jde dobře.
"Michal,Andrea a Tomáš to vyberte ze zadu."
Michal se zvedl a přešel ke mě.
"Počkej,zapomněla sem se podepsat"
"Dělej ty vole,nemám na Tebe celej den"
vytrhl mi papír z ruky a já stačila napsat jen 'Gro'a rovnou čáru zatím,podívala sem se na něj.Takovým pohledem.Strašně mě mrzí že se ke mě tak chová.
Takhle to je každý den.Ubližuje mi,nadává mi ani nevím proč.A já celý dny a noci na něj musím myslet.

friends or loveKde žijí příběhy. Začni objevovat