Cesta za pravdou

Pronásledovaná

Lydia utíkala jak jen mohla. Byli tu další a věděli o ní. Pak se náhle zarazila. Jsou to vlkodlaci, nemůže přece běžet rychleji než oni. Chytí jí a pak jí zabijou. Jako tu holku. Jako její sestru. Neuteče jim. Nemá žádnou šanci přežít. Možná by se mohla zkusit schovat. Lydia zalezla do křoví. Tohle je šílené. Tohle nemůže vyjít. Mají přece dobrý čich, ucítí jí. A taky mají dobrý sluch. Je v háji.

Z pesimistických myšlenek jí vytáhlo zavrčení. A bylo to tady. Teď jí najdou a zabijou jí. Lydia vyhlédla z křoví. Na mýtině už se slézali vlkodlaci. Několik se jich proměnilo v lidi a evidentně jim vůbec nevadilo, že jsou nazí.

Pár jich zavětřilo a jeden znechuceně řekl:,,Stříbro.'' To byl ale paradox. To čím je mohla zabít ji nakonec prozradí. Ale ona se tak snadno nevzdá. Ne teď, když došla tak daleko. Pomalu vstala a potichu se vyhoupla na větev nad ní. Několik vlkodlaků se otočilo. Všimli si jí. Lydia ale pokračovala. Vylezla na další větev a pak na další. Takhle pokračovala, dokud neměla na mýtinu dostatečný výhled. Teď už na ní koukali všichni. Jeden vlk se rozběhl směrem k ní. Lydia neváhala, zamířila a vystřelila. Vlk spadl na zem. Z místa kam ho střelila, se kouřilo. Chvilku se svíjel na zemi a pak umřel. Poté se k ní rozběhl další a ona znovu vystřelila. To jsou schopní obětovat tolik členů smečky jen aby jí zabili?

Takhle to chvíli pokračovalo, ale najednou jim došla trpělivost. Rozběhli se k ní všichni. Lydia pořád střílela. Najednou ji něco chytilo za nohu a stáhlo jí to dolů přímo mezi vlky. Teď bude muset utíkat, pomyslela si Lydia a rozběhla se. Oni běželi za ní. Chvilku jí pronásledovali, ale najednou se všichni zastavili a proměnili se v lidi. Někteří se v křečích svalili na zem, jiní si zacpávali nos a snažili se utéct. Ozval se výkřik:,,To je Oměj vlčí!'' Lydia se zamyslela. Oměj vlčí podle pověstí dost ubližuje vlkodlakům. A oni teď nemůžou jít dál. Předtím si toho nevšimla, ale byla tu spousta té žluté kytky. Lydia se usmála. Trochu si toho natrhala a odběhla pryč.

Doma když vyndala ten Oměj, svázala vžycky pár rostlinek k sobě a rozvěsila je po domě. Zbylé rostlinky spálila a popel rozsypala kolem domu. To je jako nějaký obřad, usmála se Lydia. Teď je chráněná. Nedostanou se k ní. A ona může klidně spát.