The Dragon's Mark

1. King with out Queen

Seděl jsem u okna ve své komnatě a pozoroval, jak slunce pomalu mizí za horami.

Pode mnou se rozprostíralo celé moje království. Z vysokých věží hradu jsem viděl světla domů, pole, lesy i obrovské dračí stáje. V dálce se ozýval hluboký řev draka.

Normálně by mě ten pohled uklidňoval.

Dnes ne.

Opřel jsem si hlavu o ruku a povzdechl si.

Bylo mi osmdesát.

Na elfa to nebyl žádný vysoký věk. Byl jsem stále mladý. Jenže přesto jsem měl jeden problém.

Neměl jsem královnu.

A začínal jsem mít pocit, že pokud s tím něco neudělám, budu ji hledat ještě dalších sto let.

„Skvělé," zamumlal jsem. „Je mi osmdesát a pořád jsem sám."

Vstal jsem a začal přecházet po místnosti.

Musel jsem si najít manželku.

Nejen kvůli sobě. Jako král jsem měl povinnost myslet i na budoucnost království. Potřeboval jsem někoho, kdo by jednou mohl stát po mém boku.

Jenže jak?

Mohl bych uspořádat ples.

Hned jsem tu myšlenku zavrhl.

Kdo by vůbec přišel?

Ostatní království nás neměla ráda. Byli jsme příliš bohatí, příliš mocní a příliš odlišní. Měli jsme zlato, drahokamy, obrovské zásoby jídla a hlavně něco, co ostatní království už dávno neměla.

Draky.

A já jsem navíc dokázal udělat něco, co dokázal jen málokdo.

Proměnit se v jednoho z nich.

Nemyslím si, že by princezny stály frontu jen proto, aby si vzaly démona.

A pokud by přece jen přišly?

Představil jsem si sál plný princezen, které by se předháněly v tom, která bude krásnější, milejší a dokonalejší.

A hlavně v tom, která dostane největší kus mého bohatství.

„Ne."

Zastavil jsem se.

Ples rozhodně pořádat nebudu.

Nechci někoho, kdo chce mou korunu.

Nechci někoho, kdo chce moje zlato.

A už vůbec nechci nějakou fiflenu, která bude řešit jen šaty a šperky.

Chci někoho, kdo bude chtít mě.

Jenže jak mám zjistit, jestli mě někdo opravdu chce, když bude vědět, kdo jsem?

Znovu jsem se podíval z okna.

A tehdy mě to napadlo.

Nemusel jsem jim říkat, kdo jsem.

Mohl jsem jet za nimi.

Ne jako král.

Jako posel.

Dostal bych dopis s nabídkou k sňatku, svůj obraz a několik truhel se šperky. Navštívil bych různá království a setkal se s jejich princeznami.

A ony by si myslely, že jsem jen obyčejný posel.

Mohl bych je poznat bez toho, aby se přede mnou snažily předvádět.