The Last One

Prolog

Ztěžka se mi otevírají oční víčka. Všude je hustý černý dým a oheň. Nemůžu dýchat. Nedokážu se zorientovat.

„Mami! Tati! Kde jste?!"

Nic neslyším. Musím je najít.

Znovu jsem se pořádně nadechla, doplazila se k jinému kusu nábytku a rozhlídla se kolem. Nic nevidím, štípou mě oči.

Pomalu jsem se zvedala, že dojdu k dalšímu záchytnému bodu, když v tom mě někdo vytáhl za rukáv do vedlejší místo a svou rukou mi zakryl ústa. Vyděšená jsem se snažila dané osoby zbavit, ale když promluvil, aby mě uklidnil, tak jsem věděla, že je to někdo koho znám. Ethan, můj osobní strážce.

„Musíme zmizet Ava, našli nás."

Ethan porval mou ruku a mířil směrem k východu. Zeptala jsem se jestli rodiče jsou také už venku a v bezpečí. Jeho mlčení bylo mou odpovědí. Vysmykla jsem se mu a utíkala zpět do toho pekla odhodlaná najít je i kdybych měla sama zemřít. Bylo mi jasné, že Ethan mě následuje.

Křičela jsem a volala, co mi dech stačil, ale žádná odezva. Měla jsem čím dál větší obavy.

„Ava! Pozor!"

Má opožděná reakce na Ethanův křik mě stála pořádnou pecku do tváře. Rychle jsem se oklepala a očima hledala útočníka. Díky výcviku mého táty jsem se dalším útokům lehce vyhnula a daného muže zpacifikovala rychlými pohyby a údery.

Podívala jsem se na Ethana a on namísto palce nahoru koukal směrem někde za mě. Otočila jsem se a uviděla své rodiče.

Mrtvé.