Vzlet kormorána

Výročí

„Tady! Mám to!"

„Pokud je to cokoli, co vyžaduje vstát, tak je mi to úplně jedno!"Gavin ani neotevře oči. Sedí v podřepu u stěny hangáru a pospává. Nechápu, že už dávno neskončil na podlaze.

„Vstávej!" Fletcher do něj strká a kleká si vedle něj, „našel jsem to."

„A co zase?"

„Larry a Greg nejsou jediný, kdo zmizel," oznamuje kapitán netrpělivě, „bylo jich daleko víc. Zmizení pilota není nic převratného. Už se to počítá na desítky, který se museli pohřbívat jen symbolicky. Vždycky se to vysvětlilo tím, že byla stíhačka na cucky, který navíc shořely, proto se nic nenašlo."

Gavin otevírá jedno oko. „To zní jako slušný vysvětlení,"

„Jenže jsou to jen dohady. Nouzový vysílače se nepoužívají všude. Třeba měsíc zpátky ale jeden takovej taky zmizel. Svedlo se to na to, že signál zastínily Andy a pak se to nejspíš rozbilo."

„No a co já s tím? Mám jít prohledávat hory, vyslýchat lamy, nebo co jako?" durdí se Gavin, „nech mě spát."

Kapitán s povzdechem kývá na mě. „Pojď sem."

Poslušně se přesunuju o dva metry blíž. „Ano, pane?"

„Už jsi někdy viděl, aby na zem spadnul padák BEZ pilota?"

Krčím rameny. Já po pravdě řečeno moc parašutistů neviděl a přidávám se k nim taky krajně nerad. Žebro už mi srostlo dost na to, abych mohl do služby, ale podlitinu přes půl člověka mám pořád.

„Tady," Fletcher ukazuje na svůj tablet, na kterém má otevřenou nějakou vojenskou složku. „Skoro dva měsíce zpátky zmizel pilot stíhačky, která nouzově přistála někde v mongolský stepi. Stíhačka se našla v plus mínus slušným stavu, pilot vůbec. Záznam o katapultáži žádný, stopy žádný... tady je to. Kapitán Ting ze základny v Alauternu požaduje prošetření celé záležitosti, kterou považuje za krajně podezřelou s odvoláním na to, že skutečnosti zjištěné na místě nálezu neodpovídají tomu, co bylo nahlášeno původně. Proti původnímu předpokladu nedošlo ke katapultáži, brzdná dráha a ulomený podvozek naopak svědčí o nouzovém přistání. Na místě zjištna manipulace s kokpitem. Na sedadle zjištěny krevní stopy, v okolí ale nalezeny nebyly. Vzhledem ke skutečnostem bylo zahájeno ... to už není podstatný."

„Hádám," ušklíbá se Gavin, „sepsal o tom dvacetistránkový elaborát."

„Tebe to vůbec nezajímá?"

„Hele, četl jsem jeho hlášení, že viděli stíhače nad Gobi, na začátku války. Nudnější věc jsem nikdy nečetl a to jsem kdysi z nudy přelouskal i tvoje daňový přiznání."

Znovu otvírá jedno oko. „Ten chlap toho nakecá."

Kapitán obrací oči v sloup. „Gave, jestli máš zase mindrák, řekni to rovnou, jo?"

„Nemám, chci spát."

„To je materiál tohleto!" rozčiluje se Fletcher, „co vy dva?" tím druhým nepochybně myslí Sama, který dost okatě předstírá, že přece vůbec neposlouchá.

„Co?"

„Nějaký nápady? Nebo mi fakt chcete tvrdit, že nám tady mizej lidi a je to úplně normální?!"

„No, já bych podezíral Arkansany," odpovídá Sam naprosto samozřejmě. Zdá se mi, že tohle je za poslední dva roky jeho jediné vysvětlení úplně čehokoli.

„Neříkej. Ale JAK by to zařídili? Laserem člověka zabiješ bez problému, ale na popel ho nespálíš."

„Nemůže se třeba generál zeptat spojenců?" navrhuje Sam, „nebo Jeremy, když má ty kontakty kde buď?"