56.

151 2 2
                                    

Když mě pustil aby jsem šla zpět do svého pokoje, nepřemýšlela jsem dvakrát a šla jsem rovnou za Brumbálem. Vtrhla jsem do jeho pracovny. ,,Copak Clair?" Zeptal se s vřelím úsměvem. ,,Profesor Snape on mě- něco se stalo a.. už je to na mě moc ty věci které mi dělá- prosím pomozte mi já už takhle dál nemůžu mám hrozný strach." Pořád jsem se celá třásla, nebyla jsem schopná vyslovit co přesně mi udělal a bylo těžké vůbec mluvit srozumitelně. Brumbál mi řekl aby jsem se posadila do křesla naproti němu. ,,Jsi si jistá že už je to na tebe moc?" ,,Cože?" ,,Chci ti pomoct ale zároveň potřebuji aby jsi s ním zůstala a nechala ho aby pokračoval." ,,To snad nemyslíte vážně- proč?" ,,Slíbil jsem mu že zachráním tvou matku, selhal jsem a tak jsem mu dal tebe jako náhradu. Miloval ji a za to všechno co pro mě dělá si zaslouží dostat co chce. Vypadáš jako ona, byla to nejlepší možnost jak zajistit aby se proti mě neobrátil. O tom že kdysy býval smrtijedem určitě víš." Jen jsem ho nevěřícně sledovala. Tohle je snad jen zlí sen. Prudce jsem se postavila, měla jsem v plánu utéct někam hodně daleko ale Brumbál mě zasáhl nějakým kouzelem a já ztratila vědomí.

Dream Girl-Severus Snape FanficWhere stories live. Discover now