20

228 15 5
                                    

situace se po pár dnech dostala do toho, že eva tomu nechtěla stále věřit, jelikož k mému otci má velké city a nebudem si lhát, otec to bude mít asi stejně, oba si o tom promluvili, samozřejmě že jsem do toho byla zasažena i já, což není vůbec překvapiví
vyříkali si to a nemám to evě za zlý, že s ním zůstala, jen mě to trochu překvapilo
od té doby co jsme nastěhovaní v Telnici, s otcem ani nestíhám komunikovat, když už, tak úplně minimálně
co se týče mě a petra?
můj otec se stále nesmířil s tím že jsme spolu
jsme už skoro měsíc s péťou nastěhovaný v panelovém domě taktéž v Telnici, ale na druhé straně

petr: mari, zase kouříš?
já: ano
petr: zlato, kouříš teď moc často
já: já vim, neboj se jo?
petr: no dobře, volal mi david, jestli nechceme jet s němi na chatu
přišel ke mně k otevřenému oknu, chytl mě za boky a díval se mi do očí, já mezi tím stihla dokouřenou cigaretu vyhodit z okna
já: jak chceš zlato
petr: lasko tvoje stavy se horší, proto se tě ptám, jestli chceš mezi lidi nebo ne, nechci si pak dávat za vinu, že si tě dovezu domů a bude to ještě horší

měl pravdu, mé stavy se opravdu horší, skoro každou noc mě budí z nočních můr, nespí kvůli mě, nechci chodit mezi lidi, tak proč mezony lidi nezkusit jít?
já: víš co, pojedeme
petr: opravdu?
já: co když to bude lepší když budu mezi lidmi
petr: dobře, jsem rád za tuto odpověď, sára by mě jinak zabila kdyby si nejela, ale zlato, kdykoli, kdy by ses cítila špatně nebo něco, tak mi řekneš, ano?
já: ano
petr: tak pojď balit, zítra v 9 nas vyzvednou

a jak petr řekl, tak jsem i udělala, začala jsem nám balit věci na celé 4 dny co tam strávíme, teda, doufáme že to jsou 4 dny, protože jak známe kluky, jsou schopni tam zůstat třeba týden

jakmile jsem nám dobalila, bylo už 18:03, proto jsem se rozhodla, že nám půjdu udělat večeři, no a co jiného, než naše oblíbené palačinky

došla jsem do kuchyně, kde jsem si připravila potřebné věci a u toho pozorovala péťu v obýváku jak hraje na televizi ty svoje hry

petr: copak to děláš
dojde ke mne, zezadu mě obejme
já: palačinky
petr: tak to se těším, dlouho si je nedělala
já: myslíš ten týden?😂
petr: bacha zlato, dlouhý týden
já: jasně, teď bacha, potřebuju tam nalít těsto
petr: víš že si krasná?
ja: dekuji
petr: miluju tě
já: já tebe taky peťouši
💋💋💋

já: dáš si ještě nebo tu nutelu můžu schovat?
petr: už jsem plnej, ale dám si později, ale mám nápad
já: povídej
petr; jak moc lákavá nabídka bude, že tě za ty palačinky pozvu na společnou vanu?
já: hmm, hodně lákavá
petr: tak pojd

zvedli jsme se, došli do koupelny kde jsme napustili vanu, ale samozřejmě by to nebyl petr, kdyby to zůstalo jen u vany, že ano

————————————————————————————
zdravíčko, chtěla bych vám oznámit že pracuji na mém dalším příběhu VIDÍME SE, byla bych moc ráda, kdyby jste si přečetli💋

nevlastní bratrDär berättelser lever. Upptäck nu