Může být mezi princeznou Plebsů a synem jednoho z nejvlivnějších mužů na ostrově něco víc nebo se jedná pouze o hru?
Dokáže se chudá holka zamilovat do bohatého kluka, který má problémy s agresivitou?
Vyzradí jeho tajemství nebo ho bude krýt?
Upozo...
Dnes je den D. Včerejší den jsme se snažili vymyslet jak to vše udělat. A dnes už je to jenom na mě. Převlékla jsem se do čistého a psychicky se na vše připravovala. Outfit jsem nijak moc neřešila a vzala jsem první co mi přišlo pod ruku. Vlasy jsem dala do culíku a vydala se ven.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Chvíli jsem se jenom tak procházela a pak se vydala určitým směrem. Můj cíl byl jasný. Figure Eight. Domov Cameronových. Vešla jsem do domu aniž bych zazvonila a šla po schodech nahoru. Jediné co jsem potřebovala, bylo najít Rafea pokoj. Což se mi hned podařilo. Bez zaklepání jsem vešla dovnitř a on ležel na posteli bez trička jenom v kraťasech.
"Josie co tu děláš? Kdo tě pustil dovnitř?" zeptal se a zvedl se do sedu.
"Pustila jsem se sama a hledám tebe. Chci vědět co to mělo znamenat to na promítání. Proč jsi mě chránil? Mohl jsi mě nechat, aby se mi něco stalo, kdybych dál kluky bránila, ale ty ne. Proč?" zeptala jsem se a přešla k jeho posteli, na které stále seděl. Bylo vidět, že je zmatený.
"Já nevim. Prostě to bylo mezi náma klukama a bylo zbytečný, aby jsi se do toho motala. V tu chvíli mi přišlo nejlepší tě od toho držet."
"Kecy a ty to víš. Když jsi napadl Popea a já ti dala facku taky jsi to nechal být. Chceš mi tvrdit, že i to bylo mezi tebou a klukama? Praštila jsem tě a ty jsi mě nechal být a pak jsi mě ještě chránil. Ať už si to chceš přiznat nebo ne, z nějakého důvodu máš pro mě slabost Rafe Camerone." dopověděla jsem v klidu a přistoupila k němu o něco blíž. Trochu se napnul, ale nedal nic znát.
"Hele já nevím co si myslíš, ale nepřijde mi úplně v pohodě, aby jsi mi nakráčela do pokoje a tvořila nějaký teorie o tom, že mi na tobě nějak záleží. Nevíš co meleš." nenechal se Rafe.
"Takže jsem ti úplně jedno? Bylo by ti jedno kdyby mi někdo něco udělal?" usmála jsem se mile. Rafe nic neodpověděl a jenom na sucho polknul. Měla jsem ho tam, kde jsem ho mít chtěla.
"Notak Rafe. Přiznej si to. Něco tě ke mě táhne. Máš nutkání mě chránit. Což nikdy neděláš. I vlastní sestru by jsi nechal, tak proč ne mě?" opřela jsem se rukami o jeho postel a dívala se mu přímo do očí. Upřímně mě bavilo jak zmatený je. A zároveň jsem se bála, že mu dojde trpělivost a vybouchne jak je u něj ve zvyku. Je to buď a nebo. Ani jsem se nenadála a ležela jsem pod Rafem na posteli. Držel mi ruce nad hlavou a druhou svou ruku měl na mém boku. Byla jsem v pasti a jako v tranzu. Jedna část ve mě chtěla, aby mě políbil a ta druhá mu chtěla nakopat prdel. Bohužel byla ta druhá slabší.
"Pokud mě nehodláš políbit, tak mě koukej pustit," zašeptala jsem mu kousek od rtů. A jako na povel je přitiskl na ty mé. Líbal mě jemně a přesto hladově a já věděla, že plán vychází jak má. Ještě chvíli jsme se líbali, když jsem se odtáhla. Nechtěla jsem, aby to zašlo moc daleko hned ze začátku. Rafe si lehl vedle mě a mlčel.
"Měla bych jít. Brácha by zuřil kdyby věděl, že jsem tu. Měj se Rafe." dala jsem mu pusu na tvář a opustila pokoj. Musela jsem zmizet dřív než mě někdo zahlédne.
