Přítomnost

1 0 0
                                    

Přítomnost

Napsal: TheBestGamer

Přeložil: Dinopony

Světlo začalo pohasínat, ale vůbec to nevypadalo, že by se přemístil. Světýlka dekorací i všechno ostatní vypadalo stejně. Potom ale Blueblood zahlédl poníka, který stál vedle něj.

„Jsem rád, že jsi dorazil", řekla ta bytost.

Blueblood si najednou uvědomil, že ten poník je Twilight. Okamžitě ho to zhnusilo. „To jsi ty, Twilight?"

„Vedle jak ta jedle. Pokud sis to ještě neuvědomil, já jsem poník současných Vánoc."

Tahle informace ho trochu uklidnila. „A proč tu jsi?"

Poník k němu došel a řekl: „No, pokud si pamatuješ, tak ti bylo ukázáno, co se stalo už dávno. Já jsem tu proto, abych ti ukázal, co se děje teď." Ukázal na venkovní ceremoniál. Zdálo se, že poníci mají nějaký problém.

Vše vypadalo tak, jak mělo, ale dekorace byly rozvěšené jinak než každý rok. V záchvatu viny se Twilight rozhodla, že s umisťováním hvězdy se počká na Blueblooda, protože tentokrát by to měl udělat on. Celestie se snažila ze všech sil dokončit poslední úpravy dekorací, ale sama to nemohla stihnout.

Blueblood nemohl uvěřit vlastním očím. Nikdy nebyl všude takový zmatek jako dnes. „Co se to tu děje?"

Duch k němu došel a promluvil: „Každá akce, ať už je jakkoli velká, vyvolá stejně velkou opačnou reakci! Pokud ostatním nepomůžeš, bude oslava jiná." Nejdřív ukázal na Twilight. „Protože si pamatuje na předešlé roky, chtěla počkat na tebe, abys umístil hvězdu na vrchol. Uvědomila si to, když jsi řekl, že nesnášíš Vánoce.

Blueblood už byl zase zmatený. „Ona mě letos chce nechat umístit hvězdu?"

Duch ukázal na Celestii. „Ať už tomu věříš nebo ne, vždycky hledala někoho, kdo by jí pomohl s dekoracemi, jenže nikdy nikoho nenašla. Takže to letos zkouší sama."

„To jí nemůže pomoct teta Luna?"

„Řekněme, že milénium ve vyhnanství si pohraje s tvojí pamětí. A protože ví, že nepřijdeš, tak se ani nesnaží." Náhle upozornila kopytem na Twilight a její kamarády.

„Myslím, že Blueblood nepřijde." Zrovna říkal Spike. „Hádám, že je na tobě, Twilight, abys umístila hvězdu."

Twilight měla loňský rok stále živě paměti, takže jen zavrtěla hlavou. „Slíbila jsem si, že letos nechám Blueblooda, aby to udělal."

„Rozhlídni se kolem Twilight, on nepřijde." Rozmlouvala jí to Rainbow Dash.

V tu chvíli, než stihl kdokoli cokoli udělat, Pinkie popadla hvězdu. „Nebojte se, tak ji tam nasadím já." Vypískla a rozběhla se ke stromu.

„PINKIE ZASTAV!!!" zařvali ostatní, ale už bylo pozdě.

Pinkie vyskočila na vrchol stromu, chvilku počkala, a pak se pokusila nasadit hvězdu, jenže najednou se strom začal hroutit. Pár větví srazilo dekorace, což spustilo řetězovou reakci a spousta ozdob se rozbila. Konečně strom přistál, rozbil se zbytek ozdob a několik větví se přelámalo. Celestie to celé šokovaně pozorovala, zalapala po dechu a přilétla ke stromu.

Pinkie z pod něj vylezla a s extrémně omluvným výrazem zakňourala. „Já to nechápu, jak se to stalo. Co jsem to provedla?"

Celestie přistála a promluvila: „To je v pořádku, jen ses snažila pomoct."

Všichni došli ke stromu a povzdechli si. „Nic z tohohle by se nestalo, kdyby tu byl Blueblood." Zamumlala Twilight. Jedinou věc, na kterou se Celestie zmohla, bylo, že se oddálila od skupinky.

Blueblood to celé pozoroval a neměl slov. Duch prolomil trapné ticho. „V tomhle má pravdu." Blueblood se na něj podíval. „Kdybys tam byl, nic z toho by se nestalo."

Duch použil svou magii a zjevili se přímo před Celestií. Viděli, jak se Celestii z očí valí obrovské slzy. „O Bluebloode, kéž bys tu teď byl. Vím, jak je důležité nasazování hvězdy, to proto jsem každoročně hledala někoho na pomoc. Měla jsem ti to říct, než abych pořád hledala někoho jiného." Zakryla si oči kopyty, ale to jen posílilo pláč. „Kdybych ti to řekla dřív, nic z tohohle by se nestalo." Najednou už tu nebyla velká a mocná princezna, ale nahradila ji malá hromádka plačící zoufalosti. „Máš plné právo mě z tohohle vinit. Prosím! Prosím odpusť mi to synovče! Prosím odpusť mi!"

Tahle scéna způsobila, že Bluebloodovi začaly po tváři stékat maličké kapky slz. Jediný ze všech poníků Equestrie dokázal přinutit Celestii, vládkyni Equestrie, jeho vlastní tetu, aby začala brečet a prosit o odpuštění. Uvědomil si, že by jí měl něco říct. Bojujíc přes vlastní pláč zamumlal. „Tetičko, já jsem nechápal, co to pro tebe znamená." Celestie si ho nevšímala.

Duch k němu promluvil. „Ona tě neslyší!" Poté začal používat svou magii. „Je čas pokračovat." S blyštivým zajiskřením zmizel a Blueblood se objevil v naprosté temnotě.

Má malá vánoční koleda (CZ překlad)Kde žijí příběhy. Začni objevovat