RealHappiness

01

Cherry Yoon

"Hej, Cherry!" Křikne Jennie. "Už jsi slyšela o té nové aplikaci RealHappiness?"

Nechápavě nadzvednu obočí. "RealHappiness? Co to má být?"

Jennie nevěřícně zakroutí hlavou. "Divím se, že to neznáš! Tahle aplikace koluje teď celou školou!" Píská nadšeně, až si musím zacpat uši.

"Neslyšela. Můžeš mi už konečně říct, o co jde?" Ptám se.

"Jde o to, že si v té aplikaci můžeš vytvořit muže podle svých představ a psát si s ním! Je to naprostá bomba!" Její tvář září čistým nadšením.

"Co?" Zmateně zamrkám.

"Já už tu aplikaci mám den a jsem z toho úplně v háji. Ten kluk je dokonalej!"

"Vždyť není ani reálný." Obrátím pobaveně oči v sloup.

Ona cekne. "Nevíš, co je zábava." Otočí se a začne odcházet.

Zasměju se jejímu chování a zavolám. "Pojď zpátky a řekni mi o tom něco víc."

I když mě to dvakrát z jejího popisu nijak nezaujalo, musím uznat, že jsem přece jenom byla trochu zvědavá. Akorát mi to moc nedávalo smysl. Pokud si chce holka najít kluka svých snů, ať se rozhlédne kolem sebe a vybere si.

Jennie ke mně nadšeně přiběhne zpátky a začne mi všechno vysvětlovat. Dokonce mi i ukázala tu aplikaci a konverzaci s jejím panem Dokonalým.

"Vypadá to jako zábava, viď?" Mluví stále hlasitěji.

"Ani moc ne." Pokrčím rameny.

"Zkus si to stáhnout a uvidíš, že to bude sranda. Aspoň to zkus, kvůli mně." Udělá na mě štěněcí oči.

Já si jenom povzdychnu. "Dobrá. Ale jenom na jeden den. Pak se toho už ani nedotknu prstem." Podotknu.

"Fajn!" Hlasitě tleskne. "Stejně žádného kluka nemáš a pravděpodobně si ani žádného už nenajdeš. Takže tahle aplikace je pro tebe jako dělaná!"

"Mám se urazit a poslat tě do háje?" Povytáhnu obočí.

"Už mlčím." Hlesne. "Teď si to pojď stáhnout."

Udělám, jak po mně chce. Tu stupidní aplikaci si stáhnu a hned do ní vstoupím. Jako první se samozřejmě musím registrovat, následně podle Jennie přichází ta zábavnější část- vytváření svého prince.

"Takže," promne si prsty. "Začneme u vzhledu. Zkusíme ho udělat podle tvého typu, co říkáš?"

"Jak ty víš, jaký já mám typ?" Uchechtnu se.

"Zajímají vás víc drby od Jennie než můj výklad, slečno Yoon?" Ozve se podrážděný hlas našeho profesora literatury.

Až teď si vlastně uvědomuju, že jsme před chvílí vstoupily do třídy a už začala hodina. Člověk nestačí hlídat, co se kolem něj děje, když má vedle sebe Jennie. Přísahám, ta holka si dokáže získat vaši veškerou pozornost.

"Omlouvám se, pane profesore. Už se to nebude opakovat." Omluvím se mu.

On si jen povzdychne, protože ví, že za chvíli budeme zase mluvit a nebudeme vnímat jeho výklad.

"Takže jsem ti tam nastavila, že tvůj princ bude mít krásný temný hnědý oči a taky vlasy. Je vysoký, má mírně vysportovanou postavu. Miluje umění a focení. To je přesně tvůj typ, ne?" Začne do mě Jennie opět rýpat.