Přes hranice {Ch.L}

5.

Charles

Jsem překvapen zmaten prostě snad vše krom pocitu štěstí a radosti.
Sleduju její zdalující se záda. A říkám si co to do mě vjelo. Necítím se ve své kůži.
______

„Char? Jedeme?" Přijde mi do pokoje Andrea.
„Nemohli by jsme letět až zítra? "
„Ajéje co se stalo "
„Jedna dívka, je dostupná asi jako teď mě nic nenapadá ale prostě já nevím nemůžu si pomoct "
„A kde jste se potkali?"
„Jak jsme šli na ten muzikál ona tam zpívá.... a včera v baru. Vyvolávala ve mně úplně jiné chování "
„Ses nám zabouchnul jak malá puberťačka"
„Dej mi pokoj "
„Tak a co mě dneska vzít za kulturou?"
„Cože?"
„Sice tomu budu rozumět každé třetí slovo ale to je jedno aspoň naposledy se uvidíte"
_______

„Tohle je vážně debilní nápad jedem pryč "
„Nikam"
„Co když dneska nehraje?"
„To nevadí"
„oh mon Dieu" ach můj bože...
„Já to slyšel"
______

Samozřejmě že hrála, sice jinou roli ale hrála.
„Je fakt krásná"

______

Po představení jsme čekali v autě s tím že jí pak budeme pronásledovat. Což se stalo. Bydlí na okraji města. Rychle jsem vyletěl a stoupl si ke vchodu panelového domu.
„Co tu zase chceš?"
„Tebe"
„O smůla já tebe ne" obešla mě a začala odemykat dveře. Natiskl jsem se k ní ze zadu. Cítil jsem jak se jí zarazil dech.
„Ty říkáš ne ale tvoje tělo mluví jinak "
„Hele jetsli si myslíš že mě takhle budeš pronásledovat že něčeho dosáhneš tak jsi na omylu"
„Tak já si tě unesu a budu tě věznit "
„Tak si podepíšeš jednosměrnou cestu do basy"
„Jedna noc a pak se rozhodneš "
Mlčí ale u dveří mi pokyne ať jdu dovnitř. Dojdeme až do šestého patra. V jejím bytě nás přivítalo něco co mě ani ve snu nenapadlo. Malá fenka.

„Sunny tohle je pako" vezme si jí do náruče. Pohladím si Sunny po hlavičce. Nevypadá že bych jí nějak vadil.
„Dáš si něco?" Zeptá se a jde dál do bytu
„Tebe?" Usměju sena gauč. Ale místo dívky v náručí mi tam skočí pes.