Návrat do minulosti

Strach

Alma:
,,Víš jak jsem se vůbec bála mohl jsi mě shodit a já mohla zemřít!"
Obořila jsem se na něj.
Po chvíli mlčení jsem se posadila na kmen stromu a usla jsem.
S trhnutím jsem se probudila. Někdo sem jede. ,,Pojď sem koni." Zavolala jsem. A zavedla ho za stromy a pak jsem sama vyšplhala na jeden a skryla se za větví. Celkem mě zajímalo kdo sem jede.
,,Slyšel jsem fámy že tady v lese někdo bydlí,  loví tady zvěř a plíží se tu jako duch." Řekl najednou někdo. ,,Jeden občan prý spatřil nějaký dlouhý stín a jiný zas říkal že se tu potuluje kůň. To je ten důvod proč jsme tady?"
Ten hlas mi byl odněkud povědomí jako kdybych ho už někde slyšela opatrně jsem nakoukla přes větvi.
,,Jo máme to tady chvíli pozorovat a zjistit jestli tu někdo je. Ale myslím si že to budou spíš fámy ,ale je potřeba to zkouknout."
Hned jak jsem uviděla prvního mladšího jezdce bylo mi jasné kdy jsme ho viděla. Tenkrát když jsme klepala na ty dveře od chatky tak mi určitě otevřel on. Ale koho tady v lese hledají? Kůň by mohl být ten co se tady zatoulal a já na něm jela ,ale já jsem tady nic nelovila. Musí tady být ještě někdo! Ale kdo? A viděl mě? Jezdci náhle zastavil a jeden z koní náhle zařechtala a pohodil hlavou směrem ke mě. Trochu jsem se za stromem přikrčila a koutkem oka jsme viděla jak mladší z jezdců se kouknul na strom kde jsme byla skrytá neštěstí mně nehledal tak vysoko ve větvích.
Muži si vyměnili pohledy a oba na jednou vytáhli z toulce co měli na rameni šíp a založili ho do tětivu a to v pouhé jedné sekundě. Mladší muž řekl něco tomu staršímu a pak se oba koukali na strom kde jsem byla.
,,Vylez s nebo střílíme! My víme že tam jsi!"
Co mám dělat? Copak se můžu ukázat? Když se ani nekoukjí na mě nejspíš si jen myslí že tady někde jsem ,ale určitě neví kde přesně!
Na konec odjeli a já mohla slézt ze stromů a dojít si pro koně, ale další dva dni si budu muset dávat pozor.

***

Lan:
,,Buď potichu." Zašeptal jako mimoděk Halt.
,,Co se stalo?" ,, Myslím si že támhle na tom stromu někdo je" a hlavou kívnul k jednomu stromů vzdálenému asi třicet metrů od nás. Rychle jsem se tam podíval ,ale Halt mě šťouchl do ramene. ,,Jestli tam někdo je tak právě zjistil že o něm víme. Tak zastav až řeknu tři namiř tam lukem."
,,Myslíte si že to bude ten kdo se tady toulá po lese?" ,,Možná. Ťri." Oba naráz jsme zvedli luky a zamířili jsme na strom. ,,Vylez ,nebo střelím."  Nic se nedělo!
Na konec jsme odjeli ,ale stejnak si myslím že tam někdo byl. Svěřil jsme se s tím Haltovi a on odpověděl že rozumný člověk by vylezl každý ví jak přesně umí hraničáři střílet!
-----------------------------------------------------------------------
Ahoj chtěla bych vám poděkovat že jste si to přečetly a chtěla by jsem se omluvit že mi to trvalo tak dlouho to napsat.