8

85 4 0

by GoldJessie

by GoldJessie

Když jsem se probudila, nikdo vedle mě neležel, začala jsem přemýšlet bral to jako jednorázovku? byla to pro něj blbost? Najednou se otevřely dveře do pokoje "Ahoj, už jsem si myslel že se nevzbudíš" řekl a zasmál se "Ahoj, kolik je prosimtě" zeptám se "No hele šípková růženko, jsou tři odpoledne" odpoví mi "Cože?? Proč jsi mě nevzbudil??" řeknu "Vypadalo to že jsi hodně unavená, tak jsem tě nechal spát" odpověděl mi "Nepůjčil by jsi mi nějaké oblečení, prosím?" zeptám se "Jo jasně támhle nahoře ve skříni si ho vem" řekne a ukáže na skříň "Hahaha, fakt vtipný" řeknu a ironicky se zasměju "No jo prosimtě, na." řekne a oblečení mi podá "Díky" řeknu a jdu se převléct do koupelny.

Už jsem převlečená a jdu do kuchyně ve které stojí Nik, opět pouze v teplákách "Na, tady máš oběd" řekne a podá mi talíř s jídlem "Oooo, děkuji, to vy sám pane?" řeknu a zasměju se "To víte že ano slečno, nechte si chutnat" řekne. Už jsem dojedla a bylo to fakt moc dobrý, už odnáším prázdný talíř "Chutnalo vám u nás?" zeptá se mě "Ano, ano. Bylo to vynikající" odpovím "Tak to jsme rádi" řekne a usměje se. Sedli jsme si na gauč a koukali na nějaký videa, najednou Nik začal mluvit "Hele Jessie..." podívá se na mě "Nemůžeme spolu být" řekne a sklopí zrak "Dobře, budu respektovat tvoje rozhodnutí, předpokládám že nemá cenu se tu s tebou hádat a tropit hysterickou scénu, ale dovol mi jednu otázku, proč?" řeknu, on se na mi hluboce zadívá do očí a řekne "Nechci ti ublížit, já už pár vztahů měl a vidíš jak to dopadlo, nechci aby ses kvůli mně trápila" jsem z toho smutná, ale chápu "Dobře, neříkám že mi to je jedno, právě naopak, mrzí mě to, ale nic s tím neudělám." pomalu se mi začaly hrnout slzy do očí "Jak jsem řekla, nezačnu na tebe křičet ani nic jinýho. Asi, asi bych už měla jít." řeknu a zvedám se z gauče "Ne. Počkej, já nechci abys odcházela" řekne a zvedne se z gauče, já se zastavím a otočím se na něj "Tak co teda chceš, co ode mě čekáš?" řeknu a už brečím naplno "Já nevím, nechci tě ztratit, neznáme se moc dlouho, ale mám tě rád, těď stejně nemůžeš domů, notak zůstaň tu" řekne Nik hodně smutně "Niku já nevím, zvládnu se o sebe postarat, pujdu domů" řeknu skleslým hlasem "Ale Jessie..." to bylo jediné co řekl, koukal na mě jak odcházím z bytu. Jen co jsem vyšla z bytu spustil se mi vodopád slz, přitížilo se mi, špatně se mi dýchalo, nakonec jsem se ocitla na zemi.

Pohled Nika

Řekl jsem si že to tak nenechám a vyběhl jsem za ní na chodbu, ona tam ležela hned u mých dveří. Klekl jsem si k ní a snažil se ji probudit "No tak, no tak, vstávej, prosím. Jessie?! Haloo! vstávej"

Pohled Jessie

Pomalu se mi začaly otevírat oči, stál nade mnou Nik a něco říkal ale nerozuměla jsem mu. Najednou mě vzal do náruče a odnesl mě do bytu, nejdříve mě odnesl do ložnice, pak odběhl asi na 10 minut a zase se vrátil a zase mě vzal do náruče a tentokrát mě odnesl do obýváku na rozložený gauč s polštáři a dekami "Děkuju a promiň" řekla jsem "To je dobrý, odpočívej" řekl Nik a položil mě na gauč. Usnula jsem.

Pohled Nika

jsem rád že jsem na tu chodbu běžel. Nechci si ani představit co by se jinak stalo. Připravil jsem jí čaj, ale když jsem jí ho donesl už spala, tak jsem ho položil na stolek a sedl si k ní. Na telefon mi přijde oznámení. Yzomandias vám poslal/a zprávu

Čau, platí to dnes?

Goldcígo: Čus, no jasně, ale někdo tu s námi bude

Yzomandias: Jo, pohoda, a přijde ještě Js s Liv

Goldcígo: Dobře, zatím

Yzomandias: Čus

Jessie se mezitím probudila "Ahoj" řekla rozespalým hlasem "No dobré ráno slečno" řekl jsem jí "Můžu prosím nějaký tepláky a tak? prosím" zeptá se rozespalým hlasem "Jasně, hned ti je donesu" ze skříně jsem vzal nejmenší tepláky co jsem našel, pak nějakou moji mikinu a tričko "Tak tady to máš" řekl jsem podal jsem jí to "Děkuju" řekla a vzala si oblečení "No já jdu zatím třeba do koupelny ať se můžeš v klidu převlíct" řekl jsem "Děkuju" ozvalo se.

"Můžeš" ozvalo se po chvíli. přišel jsem do obýváku a viděl jsem jí jak v tom oblečení skoro plave. Sedl jsem si k ní a chvíli jsme si povídali a asi po půl hodině se ozval zvonek. zvedl jsem sluchátko a řekl "Ano?" uslyším holčičí hlas "Strejdooo, otevřiii" byla to Liv "No dobře, že seš to ty" a zabzučel jsem bzučákem. Slyším jak se mi jessie směje..

Tak doufám že se líbí, řeším teď přijímačky, takže stres a žádný čas. No užívejte života :)