Já jsem Dominik, a ty? __ Nik Tendo, Milion plus

7

Když se probudím, je už světlo a všimnu si že vedle mě nikdo neleží, ale co jsem mohla čekat, však se vůbec neznáme a asi to byla jen výpomoc aby nevypadal blbě. "Ahoj, jak ses vyspala?" uslyším když někdo začne otevírat dveře, je to Sof. "Ahoj, jsem ráda že tě vidím. Počkat, jak ses sem dostala?" zeptám se jí "No včera jsem ti volala a zvednul to nějaký kluk a řekl mi že tu jsi a at' dneska přijdu tak jsem tu." říká Sof "Aha a nepotkala jsi ho náhodou?" ptám se dál "To sice asi ne, ale. Hádej koho jsem potkala." když to Sof dořekne jsem trochu smutná "To fakt netuším" řeknu protože mě opravdu nenapadlo, koho tak super by mohla potkat v nemocnici "Já jsem potkala Nik Tenda!!! AAAAA! No není to super" říká Sof a já se začnu smát "Co je na tom tak vtipnýho?" zeptá se Sof "Ale nic" řeknu a už se skoro nesměju. Najednou se začaly otevírat dveře "Jé, ahoj, myslel jsem si že až se vrátím budeš ještě spát" ten někdo kdo otevřel byl Nik "ahoj, no jak vidíš tak ne" řekla jsem a začala jsem se smát a mezitím se na nás Sof dívala s otevřenou pusou "Jé, ahoj, ty musíš být....Sof? teda pokud si to dobře pamatuju. Včera jsi Jessie volala. Já jsem..." nestihl to ani doříct protože začala mluvit Sof "Nemusíš se představovat, znám tě. Ty vole to je tak hustý. Já si povídám s Nik Tendem a ještě v nemocnici. Teda, jsem ráda že jsem vás oba mohla vidět a už musím jít, pa." hned jak za sebou zavřela dveře oba jsme se začali smát. Najednou někdo zat'ukal na dveře "Dále" řekla jsem a do pokoje vstoupil doktor "Dobrý den slečno, můžeme vás propustit." když tohle řekl byla jsem hrozně ráda "To je super, děkuju." řekla jsem "Ale pod podmínkou, že se o vás někdo postará, nesmíte se namáhat. Máte někoho kdo se o vás postará?" a sakra, Sof jede pryč, to nevadí svět se nezboří, to zvládnu přece sama "Ano, mám" řeknu. Doktor hned potom odešel a Nik se na mě podíval "A koho?" řekl, trochu jsem znejistila "No přece Sof" odpovím mu na jeho otázku, na Nikovi bylo vidět že poznal že lžu, ale jakto? "Jo? fakt? Takže ona už nikam nejde?" řekl "No tak dobře, když já už tu nechtěla zůstávat." řeknu "Hele, když už si všichni myslí že jsem tvůj přítel tak si na to budeme chvíli hrát co ty na to?" řekl a koukl se na mě "Jak to jako myslíš?" ptám se ho "Myslím to tak, že než se Sof vrátí tak se o tebe postarám a žádný odmlouvání" když to dořekl začal balit věci který tam byly. Už jsem chtěla jít a otevřít dveře, ale otevřel mi je Nik, šli jsme po chodbě a on mi dal ruku kolem ramen, muselo to vypadat vtipně když mám asi 157 cent'áků.

Už sedíme v jeho mercedesu a hraje hudba, pak začne hrát písnička, kterou moc dobře znám

...Jsem vděčnej za ty svý, oni ví, kdo oni jsou

Za ně budu žít, za ně bych chcíp

Budu tady dokud tady i oni budou (yeah-yeah-yeah)

A jsem vděčnej za ty svý, oni ví, kdo oni jsou

Za ně budu žít (yeah), za ně bych chcíp

Budu tady dokud tady i oni budou (yeah-yeah-yeah)

Budem tu len do kým oni budu tiež

Všetko ostatné, yau, neni podstatné (yeah)

Držíme furt spolu, tak to zostane (yeah)

Nechceš si nas zažiť v plnej zostave

Yeah, yeah...

...Hey, mý zmrdi never die

Zvěsti kolujou o nás, benga sledujou nás

Začíná mě to už srát, huh, bolševickej stát