02

39 4 0
                                    

Došli jsme dolů .
Byla jsem ohromena z toho,
Kolik lidí tam bylo.
Pán zla si mě všiml a vstal z jeho velké židle , spíše to byl trůn nebo tak....

Jemnými kroky se ke mě plížil.
Viděla jsem ty jeho chladné modré , až nelidské nohy.

Jeho velmi tenký plášť se opatrně vítrem vznášel.

“ Takže , nejdříve tě čeká úkol jak můžeš vědět , po něm dostaneš znak . Tvůj úkol je zabít brumbála. Pokud to nebude do měsíce tak tě zabiju ano má drahá ?„

Řekl pán zla a jeho velmi dlouhými nehty mě pohladil po tváři.

" Jak si přejete„  Řekla jsem a uklonila se.

Uvnitř jsem byla tak v šoku, co když selžu ? Nebo co když se to nějak pokazí ? Toho jsem se strašně moc bála.

Šla jsem se posadit vedle Draca. Hned vedle mě seděl nějaký chlapec . Měl hnědé kudrnaté vlasy a čokoládové oči. Vůbec si mě nevšímal. Sedělo tam spousta mužů jen pár žen. Ten chlapec byl obyčejné oblečen ne jak ostatní kteří měli kouzelnické pláště . On měl černé triko a džíny, k tomu nějaké kecky.

Hned naproti mě seděla nějaká
Blonďatá dívka se zelenými oči.
Byla tak moc podobná Dracovi,
Že by to byla jeho sestra?

Po schůzi jsme šli všichni jakoby děti nahoru do menší jídelny. Byla určena jen pro nás děti.

Sedla jsem si vedle  mé sestry Pansy.
Po chvilce nám domácí skřítci začali nosit jídlo.

Měla jsem hlad jako nikdy , asi to je to z toho zvláštního pocitu.

Všichni jsme se zakousli do jídla a navedli konverzaci.

" Noo Draco, ta blonďatá dívka která seděla naproti nám je tvá sestra? „ Řekla jsem a napila se dýňového džusu.

" Ano , to je má sestra Stacy. Jsme dvojčata„ Řekl Draco a též se napil.

“ No , já jenom že vy jste si tak strašné podobní„ Řekla jsem, podívala se mu do očí a dodala.

" A  kde vůbec je „ Řekla jsem a napila jsem se.

“ Ta bude někde venku , nikdy s námi nevečeří„ Řekl Draco a podíval se mi do očí.

" A ten kluk co seděl vedle mě ?„ Řekla jsem a trosilinku pozvedla obočí.

“ To je Mattheo syn pán zla.
Umí číst myšlenky„ Řekl Draco a zakousl se do brambory.

V hlavě jsem si vzpomněla jak mě strašně bolela hlava a jakoby mi někdo četl to na co zrovna myslím. Určitě to musel být on.

" Aha ” řekla jsem a začala zase jíst.

Po večeři jsme každý šli na svůj pokoj. Šla jsem si dát rychlou sprchu, dala si pyžamo a šla brzy spát , přece zítra jedem do Bradavic.

Druhý den ráno 5:00

Všichni vstávali už brzo a připravovali se.

Šla jsem se převléct. Vzala jsem si černé úzké tílko, černé džíny a černou koženou bundu.

Udělala jsem si make-up kouřové Černé stíny, řasenku a červenou rtěnku. Vyzehlila jsem si vlasy a zabalila jsem si ještě potřebné věci.

Hygienu , nějaké knihy , nabíječku a sluchátka.

Šla jsem dolů ke východovym dveřím a všichni už tam stáli.

" Jsem jako poslední že „ Řekla jsem a vzdychla.

" Ano to jsi , ale to je jedno . Chyť se mě portneme se na nádraží„ Řekla Pansy a nastavila  ruku..

Všichni jsme se portli před velký černý vlakový express.

Nikdy v životě jsem neviděla nic krásnějšího.

" Paní „ řekla jsem a usmála se.

Po chvilce jsme nastoupily do vlaku. Pansy mě vzala do kupé kde obvykle sedí jejich zmijozelska parta.

" Čus Theodore„ Řekl ten Mattheo a dali si takový ten pozdrav.

Všichni jsme se usadily seděla jsem vedle draca a toho Theodora.

Měl hnědé trochu vlnité vlasy a zelené oči . Uznávám byl dost sexy...

“ Ty jsi Alexis že ?„ Řekl Theodor a zapálil si cigaretu.

“ Ano jsem „ Řekla jsem a hlavu jsem trochu naklonila dolů.

“ Jestli chceš , provedu tě v Bradavicích a pak můžeme jít ke mě do pokoje „ Řekl a pousmál se.

Všichni dostali výbuch smíchu. Krom mě a Pansy . Hned jsem pochopila proč. Jednoduše mě rizznul a chtěl semnou dělat uchylarny....

“ Hele Theodore nevyskakuj si „ Řekla Pansy vážně ale zároveň tím smyslem že je to její kámoš.

“ No dobře, ale Alexis mi ještě neodpověděla“  Řekl a podíval se mi do očí , u toho se usmál.

“ No teď už jo , a odpověď zní ne„ Řekla jsem a falešně jsem se usmála takovým tím výrazem " NO TO URČITĚ “

Dorazili jsme do Bradavic.
Před vlakem stál tak-mer asi obr.
Byl dost velký a vysoký. Měl dlouhé hnědé vousy a vlasy .

“ takže všichni nováčci zamnou. Vy ostatní cestu znáte“ Řekl dost hlasitě.

Všichni se rozvedli. Já následovala obra  protože jsem takový ten nováček.

Procházely jsme přes les.

" Už jsme tu “ Řekl ten velký muž.

No ty kráso. Byl to krásný a hlavně obrovský hrad. Kousek na trávníku byl skleník. Nejspíše na hodiny bylinkářství o kterých mi říkala Pansy. Venku bylo ještě dost učeben. Na dalším trávníku bylo obrovské hřiště a kumbál na košťata. To je určitě hřiště na famfrpál.

Muž se nám představil řekl že se jmenuje Hagrid. Chvilku nám něco vyprávěl a pak si pro nás přišla nějaká profesorka.

Byla to dost stará dáma s velkým černým kloboukem na hlavě. Měla šedivé vlasy. Měla zeleně smaragdový plášť se zlatými vzory.

Převzala si nás a vzala do hradu.  Zastavily jsme se u schodů které vedly nejspíše do velké síně.

“ Takže nejdříve se představím. Jsem Minerva McGonagallová pro vás profesorka McGonagallová. Teď něco o pravidlech. Žádné kouzlení mimo školu , žádné nebezpečné lektvary a tak dále to určitě znáte. Teď něco k vám. Budete vybráni do vaší koleje, Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Až vstoupíme dovnitř, stoupnete si tam kam vám řeknu a budete čekat až na vás přijde řada.

Profesorka nás vzala dovnitř. Stouply jsme si na roh u dveří.
Profesorka začala číst různá jména. Byla jsem jako poslední na řadě.

“ Tak a teď Alexis Parkinson prosím„ Řekla a podívala se na mě.

Opatrně jsem kráčela po menších schodech vedoucí k profesorům. Sedla jsem si na dost starou a vrzoucí stoličku.
Profesorka mi na hlavu dala ošuntělý starý prašivý klobouk.

" Hmm další Parkinson ale její opak, dost odvážná a skromná dívka ale je to těžké , jsi velmi chytrá v Havraspáru by jsi zářila... Ale nechme to na ZMIJOZEL!!„ Řekl a profesorka mi ho dala pryč z hlavy.

Vstala jsem a profesorka mi dala do ruk zmijozelskou unfiromu.

Šla jsem si sednout k Pansy a uniformu jsem si dala na stehna.

Falling for you Where stories live. Discover now